Česká pošta je prorostlá klientelismem, říká její exmanažer
Myslet si, že Českou poštu zachrání výrazná redukce počtu poboček, je nesmysl. Paradoxně to povede k opaku. Kvalita služeb se sníží, lidé budou ještě více využívat alternativ. O skandálních poměrech ve státním podniku promluvil jeho vrcholový exmanažer Jiří Rotschedl.
Ekonom Rotschedl vedl jihomoravskou pobočkovou síť České pošty tři roky. Odešel poté, co necítil podporu nejvyššího vedení podniku k nutným změnám. Šéfové pošty prý trvali na starých pořádcích a nebyli ochotni přistupovat ke změnám. „Proto nemůžeme očekávat, že se z pošty stane moderní podnik evropského střihu, nositel inovací a kvality, jak znají poštu ve vyspělých státech na západ od nás,“ říká odborník ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot.
Od České pošty se postupem času začal odvracet i její vlastník, tedy stát. Čím dál více je zřejmé, že není ochoten dorovnávat její ztráty. Podnik proto letos oznámil razantní rušení části poboček. Trvale uzavřeno bude 300 poboček z celkem více než 3100. Vládní politici k tomu vzhledem ke stavu státní pokladny neměli velké námitky.
„Aktuální rušení poboček znamená zhoršení kvality, což s sebou přináší odliv zákazníků ke konkurenci, a tím urychlení poklesu výnosů. Česká pošta šetří tam, kde nemá, a tam, kde by měla, se nic neděje,“ říká manažer, který se dříve neúspěšně hlásil na post generálního ředitele. Celé výběrové řízení však skončilo blamáží. Z desítky kompetentních kandidátů výběrová komise nevybrala žádného. Státní podnik má proto dnes jen pověřeného ředitele, od kterého se přesto očekává reforma.
„Na poště je řada pozic, které jsou zcela zbytečné. Napadá mne pozice takzvaných ‚průmyslových inženýrů‘, o kterých dokonce ani nikdo z managementu nevěděl, co dělají. Pokud je vedení za poslední rok již nezrušilo, mělo by to udělat ihned. Zbytečnější pozici snad na České poště nenajdete. Podobných pozic by se nalezlo více. Bohužel v tomto Česká pošta doplácí na klientelismus, který tam vládne ve velké míře. Jak jsou pozice jednou obsazeny, nikomu se z nich nechce,“ říká Rotschedl. To ale není jediný problém.
„Podnik má také spoustu nevyužitých prostor, neumí hospodařit s nemovitostmi, které má svěřené. Například sídlo regionálního vedení v Brně je z poloviny prázdné. Nastalo to již za mého působení a tehdy jsem navrhoval, abychom přední část budovy opustili a sestěhovali se do budovy z opačné strany bloku. Díky tomu mohla být budova prodána či pronajata. Dodnes tomu tak není, protože v regionálním vedení není nikdo, kdo by za takovým návrhem stál,“ hovoří ekonom o neefektivitách.
Současné vedení podniku je podle něj nekompetentní. „Pověřeného generálního ředitele znám osobně a za sebe mohu jen konstatovat, že to není v žádném případě vhodný lídr, jeho angažmá je spíš politické než odborné. Za mne si nevede dobře, neboť pokračuje v destrukci České pošty, kterou započal již při mém působení a kvůli níž jsem z České pošty odešel. Bohužel proškrtat se touto formou k růstu nelze. Čím více se škrtá, tím větší to způsobuje problémy,“ říká Rotschedl.
V rozhovoru Rotschedl mluví rovněž o tom, co by poště skutečně pomohlo. Hovoří o rušení zbytečných pozic, modernizaci poboček posílených o samoobslužný výdej zásilek a rušení zbytečných produktů, jako je prodej losů či pojištění. „Bankovní a pojišťovací služby jsou pro mnoho pracovníků na přepážkách jen velký strašák a enormní zdroj pracovního stresu, který vede k vyhoření pracovníků. Je to jedna z příčin negativní firemní kultury v podniku,“ vysvětluje odborník.