„Tahle země trpí investiční negramotností.“ Ekonom České spořitelny Michal Skořepa si během tiskové konference finančně-poradenské skupiny Broker Consulting nebral servítky. A pozadu nezůstal ani Jiří Rusnok. „Slušnou znalost investic očekávám maximálně u třetiny populace. Navíc si nedělejme iluze, že celý národ začne najednou přemýšlet jako investor, to se nejspíš nikdy nestane,“ prohlásil bývalý guvernér České národní banky a expremiér, který nyní působí jako poradce pojišťovny Allianz.
Oba ekonomové tak reagovali tak na výsledky průzkumu, který představil Michal Straka, analytik výzkumné agentury Ipsos. Z něho vyplynulo, že se sedm z deseti Čechů neorientuje v investicích, a to především proto, že jim chybí zkušenosti. „Investovat ale chtějí – a často na to mají i peníze,“ uvedl Straka. Za investici považují Češi také odkládání úspor na stáří, byť tak činí především starší lidé, kteří už mají důchod na dohled.
Na druhou stranu se ale zvyšuje počet lidí, kteří mají hluboko do kapsy – 48 procent oslovených Čechů uvedlo, že se svým současným příjmem vychází jen s obtížemi (loni to bylo 45 procent respondentů). Celých 14 procent Čechů si pak nezvládá ušetřit na horší časy ani korunu. Většina obyvatelstva si však přece jen zvládá odkládat stranou část svého výdělku – mladí lidé aspoň tisícovku, někteří movitější Pražané i více než 6000 korun měsíčně.
Češi nejsou na hurá akce
Správný čas na investování přitom nastává tehdy, kdy člověk začne vydělávat, tvrdí hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. „Musím ale říci, že se Češi po období, kdy přišli o část kupní síly svých peněz, konečně ‚rozinvestovávají',“ domnívá se. Podle něj stačí investovat i malou částku, musí to ovšem být pravidelně a dlouhodobě. Není také radno spoléhat jen na jednu kartu – a už vůbec na ni vsadit celý majetek.
Když už investují, upřednostňují Češi spíše tradiční možnosti, kam si odkládat peníze. Většinou tak volí penzijní spoření nebo připojištění, akcie či kryptoměny je zatím tolik nelákají. Ostatně 55 procent českých investorů o sobě říká, že jsou konzervativní, dalších 28 procent se pak označuje za „vyvážené“. Zbytek, zejména muži, má odvahu zkoušet i rizikovější projekty.
Platí ale, že se Češi nechtějí pouštět do hurá akcí – jsou opatrní a bojí se toho, že by se hned spálili. „Jsme takoví, jak jednou napsal Zdeněk Svěrák. Hlavně se nepouštět do žádných větších akcí,“ připomněl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Největším rizikem je přitom nemít žádné riziko, potažmo neivestovat. „Úspory ztrácejí kvůli vysoké inflaci svou reálnou hodnotu. K růstu bohatství je nutné zajistit si výnos, který inflaci překoná,“ doplnil Petr Čížek, šéf investiční společnosti Investika.
Prodavači hrnců nezmizeli
Přílišná opatrnost se ale může v některých případech vyplatit. Řeč je o podvodných investičních příležitostech, které v poslední době zamořují český internet. S takovými nabídkami se už setkala bezmála polovina Čechů, čtvrtina z nich se pak obává toho, že jim naletí. Zhodnocení i 30 procent měsíčně, dividendy klidně jednou týdně – takové možnosti zbohatnutí zní skutečně pohádkově. Ve skutečnosti jde ale o recept na zázračné zchudnutí.
„Pokud vás zčistajasna osloví úplně cizí člověk, který vám říká, že je potřeba rychle investovat nějakou vysokou částku, jinak jeho nabídka přestane platit, pak je to vždy podvod,“ varuje Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh. Podle ní je současná vysoká inflace a například i nevyřešená situace kolem důchodového systému živnou půdou pro podvodníky. Ti tak prý budou stále přibývat.
Prodavači hrnců navíc přicházejí se stále novými metodami, jak obrat lidi o jejich úspory. Již dobře známé jsou bannery na sociálních sítích, které zneužívají známé politiky a vkládají jim do úst přísliby obřích příjmů pro každého občana. Podvodníci také například parazitují na vzhledu webových stránek energetického obra ČEZ, aby vypadali důvěryhodněji. Nově pro svou činnost využívají služeb umělé inteligence – upravují některá videa pomocí deep fake manipulace. Zneužité osobnosti tak najednou lákají na podvodné investice, ačkoliv nikdy nic takového neřekly.
Nejohroženější skupinou obyvatelstva jsou starší lidé, kteří to tolik neumí s moderními technologiemi. Právě na ně by tak měla cítit osvěta. „Nejdůležitější je ale si pamatovat: když je něco podezřele výhodné, tak je to podvodné. A pokud vás přesvědčují o opaku, platí opět pravidlo č. 1,“ uzavřel debatu Hampl.
