Centrální bankéři vyspělých západních ekonomik stále častěji přiznávají, že zlato zůstává bezpečným přístavem pro investory v dobách nejistých. Následují příkladu rozvíjejících se trhů, které zlatu věří dlouhodobě. V minulosti ruská, čínská nebo indická centrální banka patřila k největším kupcům zlata na globálních trzích.

Zvýšený zájem centrálních bankéřů o zlato znamená, že méně důvěřují americkému dolaru, napsal list Financial Times. Přitom je to v době, kdy se troyská unce zlata prodává za 2 400 dolarů. Na konci května to bylo dokonce 2 450 dolarů za troyskou unci, nejvíce v historii.

Cena zlata v posledních měsících rychle roste Hrot 24, Pavel Svatoš

Až šedesát procent oslovených centrálních bank bohatých států věří, že podíl zlata na globálních rezervách poroste. Loni to bylo podle každoročního průzkumu Světové rady pro zlato (WGC) jen 38 procent. Třináct procent vyspělých ekonomik plánuje i v příštím roce nakupovat zlaté cihly do svých bankovních trezorů, tedy meziročně o osm procentních bodů více.

V tomto postoji následují bankéře z rozvíjejících se trhů, kteří už od finanční krize z roku 2008 navyšují zlaté rezervy ve svých zemích. Většina centrálních bank si také myslí, že podíl dolaru na globálních devizových rezervách bude v příštích pěti letech klesat. „Letos jsme svědky silné konvergence. I ekonomicky vyspělejší země říkají, že zlato bude posilovat v globálních rezervách a dolar bude oslabovat,“ uvedl Shaokai Fan z WGC.

Mezi hlavními důvody, proč centrální banky drží zlato, jsou jeho dlouhodobá hodnota, růst ceny v době ekonomických i geopolitických krizí a tím i vhodné aktivum pro diverzifikaci aktiv. V letech 2022 a 2023 centrální banky nakoupily do svých rezerv více než tisíc tun zlata.

Jedním z faktorů, které posílily hlad po zlatě, jsou americké sankce na ruská aktiva denominovaná v dolarech. V posledních měsících cenu zlata ale pohání blízkovýchodní konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, od října minulého roku vzácný kov přidal 42 procent.

Naopak podíl amerického dolaru na světových devizových rezervách kontinuálně klesá. V roce 2000 to bylo ještě okolo sedmdesáti procent, loni 55 procent.

Zlato začala pod vedením guvernéra Aleše Michla masivně přikupovat i Česká národní banka. Za první tři měsíce tohoto roku to bylo pět tun, loni ve stejném období dvě tuny. Česko se letos stalo pátým největším kupcem žlutého kovu mezi centrálními bankami na světě. ČNB měla na konci prvního kvartálu ve svých rezervách asi 36 tun zlata, Michl hodlá tento podíl postupně navýšit až na sto tun.