Vladimír Finsterle začínal v IKEM jako vědecký pracovník v oblasti imunologie, a když se po roce 1989 otevřely západní hranice, začal cestovat, vzdělávat se a poohlížet se po byznysu. V roce 1999 založil projekt Lékárna.cz a z původního informačního portálu se o čtyři roky později zrodil první e-shop svého druhu v Česku. Letos Vladimír Finsterle útočí na obrat v objemu jedné miliardy korun. A podobně dobře si vedou i další internetoví prodejci léků. Doba koronaviru má své vítěze.

Rekordy zeleného kříže

Čísla hovoří jednoznačně: už v roce 2019 rostla Lékárna.cz 2,5krát rychlejším tempem než celá česká e-commerce scéna a vypadalo to na vrchol zlatých časů. Ovšem za letošní první pololetí přeskočily čisté výnosy ty loňské o dalších 51 procent. Konkurenční Pilulka.cz matadora mezi internetovými podnikateli Martina Kasy oznámila letos nejlepší pololetí ve své historii. Posílena koronakrizí dosáhla od ledna do června tržeb 1,6 miliardy korun (včetně franšízových lékáren) a meziročně vyrostla o 45 procent. Internetové tržby jí meziročně vzrostly o 68 procent, kamenné lékárny utržily o 33 procent více než v loňském roce. Jen pro úplnost dodejme, že Lékárna.cz za sebou nemá zázemí kamenných lékáren a jako jediná v Česku se soustřeďuje výhradně na internet. Byznys online lékáren nesouvisí jen s koronakrizí. Je to výsledek dvou dlouhodobějších trendů: jednak přesunu prodeje zboží z kamenných obchodů na internet a také celkově větší ochoty lidí utrácet za léky, kterou dokládají čísla Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) o finančním objemu distribuovaných přípravků. Zatímco bez obchodní přirážky a DPH to bylo v roce 2013 zhruba 55,2 miliardy, loni už 77,4 miliardy korun. To je nárůst více než 22 miliard za sedm let. Kolik tvoří prodej v kamenných lékárnách a kolik na internetu, SÚKL nerozlišuje.

O čtvrtinu více

Asociace pro elektronickou komerci (APEK) dokončila před pár dny průzkum, který se týkal chování zákazníků na internetu. Vyšlo z něj mimo jiné to, že prodej léků je jedním ze tří oborů, jimž přibylo nejvíce zákazníků. „Náš výzkum potvrdil trendy, které jsme v průběhu roku mohli sledovat na obratech a které jsou i logické. Zákazníci nám potvrdili, že se zvýšila frekvence jejich nákupů i celková útrata,“ doplňuje Jan Vetyška, prezident asociace. I díky tomu vyskočí podle něj meziroční růst obratů za prodej zboží v české e-commerce v roce 2020 až o 25 procent.

Mimochodem, v průběhu jarního nouzového stavu nakupovalo na internetu 37 procent zákazníků „více než obvykle“. I po jeho skončení e-shopy využívá 23 procent nakupujících více, než tomu bylo před vládními omezeními.

Koronakrize tedy pozměnila spotřební chování Čechů a z pohledu online lékáren výrazně povzbudila existující trend. „Na jaře si lidé našli cestu do online lékáren, protože jim nic jiného nezbývalo – vycházení bylo omezené, strach z nákazy všudypřítomný. Udělali první zkušenost, a vlastně se tak zlomila dlouholetá nedůvěra a svým způsobem znalost, že je vůbec možné nakoupit léky na internetu,“ popisuje majitel e-shopu Lékárna.cz Vladimír Finsterle.

Pilulka svému oboru věří natolik, že využila programu Start a vstoupila na pražskou burzu. „Proto nemůžeme předjímat nebo zmiňovat jiná čísla než ta, která jsme už zveřejnili,“ osvětluje mluvčí firmy Kateřina Schotilová. Zveřejněná data ukazují, že Pilulka chce do roku 2024 navyšovat tržby o 29 procent ročně a oproti nynějším 1,3 miliardy korun chce v roce 2024 v Česku utržit dvojnásobek.

Emoce vítězí

Online prodejům lékáren samozřejmě pomohla pandemie koronaviru a obavy lidí z kontaktu s ostatními. „Lidé si v klidu vyberou, nikdo jim nic nevnucuje, a když nevědí, mají po ruce lékárníky, se kterými v online poradně výběr proberou. Mají na zákazníky čas a lidem nestojí fronta nemocných za zády,“ popisuje Vladimír Finsterle.

Jeho web sestavil takzvaný koronaindex. Jde o trend nákupního chování pod tlakem informací o koronaviru. Jednoduše řečeno: jak pod vlivem různých informací a opatření lidé nakupují specifický sortiment. Typově jde o kategorie dezinfekcí a antibakteriálních gelů, vitaminů a doplňků stravy na podporu imunity, volně prodejných léků na chřipku a bolest či zdravotnických prostředků, jako jsou například roušky. Index potvrzuje, že nynější vládní opatření byznys online lékáren opět podpořila. Obrat z uvedených kategorií nyní oproti loňsku vzrostl zhruba o 48 bodů.

Podle majitele e-shopu Lékárna.cz ho táhnou zejména roušky, další zboží se drží zhruba na úrovni září. „Lidé spotřebovávají případné zásoby z jara, a protože už nejsou výpadky v zásobování, nakupují léky úměrně ročnímu období, tedy podzimnímu ochlazení. Trochu jiná je situace s vitaminy a doplňky stravy, kterých se letos nakupuje trojnásobně oproti loňsku, ale naše anketa prozradila, že tyto doplňky stravy lidé dlouhodobě užívají,“ řekl Vladimír Finsterle.

Nynější vlna zájmu o koronazboží není tak silná jako na jaře. Lidé podle firmy spíše doplňují zásoby. Na přelomu července a srpna, kdy se zdálo, že je čínské chřipce konec, byl koronaindex dokonce krátkodobě skoro na nule, tedy na úrovni loňského roku. Je také důležité říci, že na internetu není možné nakoupit veškeré léky, zejména ne ty na předpis. Jenže i to se může změnit pod tlakem událostí. „Očekávám, že se změní situace v doručování léků na předpis, že současná situace s omezováním kontaktů a vycházení vůbec urychlí proces legislativního posvěcení možnosti doručovat léky na recept i online lékárnám, tedy až domů, bez nutnosti chodit do lékáren. E-recept se osvědčuje a my jsme připraveni,“ řekl Finsterle.

Řekni, kde ty léky jsou

Boom prodeje léků, kterému pomáhá online, má jeden velmi zajímavý efekt. Vede k přezásobení domácností některými léky. Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky zhruba za 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv rok od roku stoupá. V roce 2018 odevzdali lidé v lékárnách nepoužitelná léčiva celkem za 3,3 miliardy korun, což je čtyřikrát více než před deseti lety.

Stoupající tendenci má i objem lékového odpadu z lékáren. Zatímco v roce 2008 odborné firmy zlikvidovaly celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to bylo 281 tun, a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren platí kraje průměrně téměř 34 tisíc korun.

„Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ popisuje Irena Storová, ředitelka SÚKL, skutečnost, která ukazuje spíše na nákupy v kamenných lékárnách.

Aby se kruh uzavřel, je jasné, že internetové lékárny investují v této době hojnosti do svého rozvoje. Pilulka se chystá v příštím roce vstoupit do Maďarska. Lékárna. cz zase zvyšuje kapacitu logistiky, rozšiřuje sklady a celkově letos investuje více než šest milionů korun, asi čtyřikrát více, než původně před koronou plánovala. Je zřejmé, že tento byznys je asi jediný, který sleduje nová vládní opatření s nadějí v očích.