Byznys na obláčku

Z většiny firem během příštích let postupně zmizí vlastní serverovny, budoucnost patří cloudovým řešením. Většina startupů už dnes ani o jiných možnostech neuvažuje.

Byznys na obláčku
ilustrační foto | Shutterstock.com

O výhodách – či spíše nezbytnosti – digitalizace svého fungování se firmy přesvědčují už několik let. Čím dál víc společností z nejrůznějších sektorů ekonomiky ale technologie ovládají do té míry, že de facto zastiňují původní byznys: za technologické firmy, poskytující jen tak mimochodem finanční služby, se označují některé banky. A spíš za softwarovou firmu než za klasickou automobilku označuje svou společnost Tesla její zakladatel Elon Musk.

Cloudové služby, trend automatizace a lepšího využití obrovského množství dat, kterými firmy disponují, byly i hlavními tématy konference SAP NOW Prague: Cesta k inovaci, kterou pořádala společnost SAP. Ta se konala poslední květnový týden, po dvou „covidových“ letech opět v tradičním, osobním formátu, v Praze.

Firmy bez serverů

Jedním z nejsilnějších trendů pro příští roky má být přechod stále většího počtu firem od vlastních serverů k využívání cloudových služeb. „Důležité je na nic nečekat, protože Česká republika má velmi zajímavou pozici a ve spoustě ohledů dokážeme trend akcelerační ekonomiky vytěžit. Nesmíme si ale nechat ujet vlak,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR.

Pro mnoho podniků či jejich IT expertů je stále těžko skousnutelná představa, že místo ve vlastní serverovně budou mít firemní data uložena ve vzdálených datových centrech. Například podle Petra Beneše, který téměř před deseti lety vedl přechod na cloud v pozici CIO České spořitelny, to ale s sebou přináší tolik výhod, že se jimi postupně nechají přesvědčit.

„Rozhodli jsme se, že musíme něco udělat s ekosystémem, který jsme tehdy v bance měli. Na každou věc jsme měli jiné proprietární nástroje, které spolu navzájem nekomunikovaly. Vlastně jsme si rozšiřovali vlastní zoologickou zahradu aplikací – v té době jich bylo 520, což znamenalo obrovské nároky na integraci,“ vysvětluje Petr Beneš. 

Co bylo cílem zásadní změny přístupu k technologiím? „Chtěli jsme změnit způsob fungování lidí. Inspirací pro mě byl mimo jiné Francisco González, někdejší šéf jedné z největších španělských bank BBVA, kterého jsem potkal v Barceloně v březnu 2013. On mi říkal: My nejsme banka, my jsme softwarová firma. Máme sto tisíc datových analytiků, programátorů a dalších lidí, kteří pracují s technologiemi,“ vysvětluje Beneš.

V České spořitelně se mu pak v témže roce podařilo prosadit strategii přechodu banky ke cloudovému řešení společnosti Google. Díky tomu se firma stala druhou evropskou finanční institucí, která zvolila tehdy odvážnou cestu a dramatickou změnu přístupu k technologiím, již mnohá konkurence nastoupila až mnohem později. 

Od té doby se trendy ovšem výrazně posunuly. Podle Beneše už jsme za bodem zlomu a cloudová řešení se začínají šířit stále rychleji. Dokazují to podle něj prudce rostoucí obraty firem, které je svým zákazníkům nabízejí – vedle SAP a Google Cloud třeba společností jako Amazon nebo Microsoft. „Během posledních let jsem spolupracoval asi s 250 startupy a naprostá většina z nich rovnou začíná na cloudovém řešení,“ dodal Beneš, spoluzakladatel 6D Academy.

Bankovnictví jako služba

Jaké budou další trendy, které s sebou cloudové technologie přinesou v příštích letech? Beneš jmenuje třeba extrémně rychlou škálovatelnost byznysu. „Například společnost Netflix dokáže čtyři tisíce funkčních úprav svých systémů denně, a to právě díky nastavení systému. Podobně je tomu třeba u Twitteru,“ vysvětluje Petr Beneš. Firmy fungující na tradičních serverech podle něj obvykle vydávaly pouhé jednotky takových úprav.

Hodnota trhu s cloudovými řešeními by do roku 2026 mohla dosáhnout téměř jednoho bilionu dolarů. Přispěje k tomu i takzvaná akcelerační ekonomika, která propojuje podnikání s cloudovými technologiemi, umělou inteligencí, automatizací nebo vývojem aplikací bez nutnosti programování. „Akcelerační ekonomiku už tu prakticky zažíváme,“ říká k tomu šéfka SAP ČR Součková. „Proto jsme ji také zvolili jedním z hlavních témat naší výroční konference SAP NOW.“

Dalším trendem je integrace a rozvoj softwaru poskytovaného jako služba, díky němuž mohou firmy kombinovat vlastní aplikace s těmi, které využívají právě z cloudu jako službu. Nejde přitom jen o tradiční IT společnosti, software jako službu poskytuje například i americká banka JPMorgan, která vlastní cloudové řešení nabízí konkurenci – ve formě bankovnictví jako služby. Jinak řečeno, její zákazníci nemusí budovat vlastní systémy třeba pro správu klientských informací, ale využijí ty, které vyvíjí JPMorgan.

„Pokud chceme v prostředí silné zahraniční konkurence uspět, měli bychom být o krok napřed v porozumění, co nám digitalizace i akcelerační ekonomika mohou přinést,“ zdůrazňuje Hana Součková. „Jinými slovy, je třeba vystoupit ze stínu staré IT logiky, že to je taková černá skříňka, která občas něco udělá, a přistoupit k tomu tak, že IT už se stává byznysovou službou, která by měla podporovat obchodní cíle firmy.“

Firmy se podle Petra Beneše v příštích letech nevyhnou ani silné standardizaci dat a technologií. Díky tomu dál poroste možnost propojovat vnitřní systémy podniků s externími – díky využívání otevřených standardů si spolu „budou rozumět“. To otevírá dveře také pro multicloudové platformy. Jednoduše řečeno, firma nebude odkázaná na cloudové řešení jediného dodavatele, ale bude jich kombinovat více podle svých potřeb. 

Pivovarníci i plynaři

Cloudové budoucnosti vychází vstříc i společnost SAP, která rozvíjí partnerství s ostatními technologickými giganty včetně Applu, IBM a Microsoftu, protože bez takové spolupráce to už dnes opravdu nejde. Nejdál je nicméně kooperace s Google Cloud, o čemž mimo jiné svědčila všudypřítomná loga na konferenci. Ta mimo jiné přinesla i několik zkušeností, které představily konkrétní firmy působící v Česku, jež se do novinek pustily.

Například globální pivovarnická skupina Asahi využila jedno z cloudových řešení – SAP CX – pro řízení lidských zdrojů v pobočkách po celém světě. Projekt měl zpřehlednit personální politiku skupiny o mnoha tisících zaměstnanců. „Neměli jsme přesný obrázek o zaměstnancích, mzdové politice a podobně. Cílem bylo sjednotit hlavní procesy z oblasti lidských zdrojů napříč jednotlivými pobočkami v zemích EU a dosáhnout celkového zvýšení efektivity v práci s lidskými zdroji,“ vysvětluje Zdeněk Křížek ze společnosti Asahi. 

Výsledkem přechodu na nové řešení je komplexní přehled, který personalisté z jednotlivých poboček najdou na jednom místě a díky němuž se na „pár kliků“ dozvědí všechny klíčové informace o zaměstnancích celé skupiny Asahi.

Plynárenská společnost GasNet zase cloudové řešení aplikovala na veškerou komunikaci s odběrateli. Firma, která v Česku provozuje desítky tisíc kilometrů plynového vedení, díky tomu automatizovala jak objednávky, tak třeba příjem faktur. Automatizace díky systému SAP S/4HANA ušetřila nejen spoustu času, ale právě díky oproštění systému nákupů od většiny lidského faktoru se podařilo eliminovat také většinu chyb, ke kterým dříve docházelo.