Hovoří se o čipovém hladomoru, který zasáhl celou řadu průmyslových odvětví. Nedostatek miniaturních polovodičů, které jsou součástí veškerého zboží s elektronikou a z velké části se vyrábějí v asijských zemích (Čína, Jižní Korea,Tchaj-wan), bude pravděpodobně pokračovat kvůli zpoždění velkého objemu dodávek i příští rok. Evropa v tomto sektoru tahá za stále kratší provaz. Ještě před deseti lety produkovala pětinu polovodičů z globální produkce, nyní to je desetina.
Nejviditelněji poškozuje nedostatek čipů automobilový průmysl, který je tahounem ekonomiky EU. Škoda Auto už oznámila, že letos vyrobí o sto tisíc aut méně, protože nemá součástky do palubní elektroniky. To znamená snížení produkce minimálně o desetinu. Problémy hlásí i výrobci solárních panelů v Německu.
Se zranitelností evropského průmyslu chce skoncovat šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jež ve svém projevu o Unii vyzvala všechny aktéry, aby byli odvážní i na trhu s polovodiči. Situaci chce změnit tradičními bruselskými prostředky. Upraví se evropská legislativa a k tomu vznikne i speciální finanční fond.
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton už několik měsíců naléhá na to, aby se výrobní kapacity polovodičů v EU rozšířily. V březnu vyhlásil cíl, že do roku 2030 budou evropské státy opět vyrábět pětinu nejmodernějších čipů na světě. Problém je ale v tom, že světoví výrobci jsou vítáni i mimo Evropu. Jen Čína investuje do technologické soběstačnosti obrovské sumy peněz, má jít celkem o několik bilionů dolarů.
Evropský pakt
Von der Leyenová nyní hovoří o „evropském paktu o polovodičích“. „Chceme vytvořit prvotřídní čipový ekosystém, který zahrnuje i produkci,“ oznámila předsedkyně Komise. Tím by se měl podpořit celý technologický sektor v Evropě, aby i v tomto oboru získala Unie suverenitu.
I když to může vypadat, že je taková ambice nereálná, německá politička CDU tvrdí, že je třeba být odvážný, podobně jako tomu bylo při budování satelitního navigačního systému Galileo před dvaceti lety, aby Evropa nebyla závislá na americkém systému GPS.
Cílem opatření je koordinovat investice EU a jednotlivých členských států do výroby polovodičů, aby země „nepřeplácely“ stejné zájemce o výrobu. V Asii je běžné, že výrobci dostávají dotace až třicet procent z celkové investované částky. V rámci EU by se musela v tomto případě změnit pravidla pro státní podporu, pokud bude investice klasifikována jako projekt zvláštního evropského zájmu. „To je v souladu s naším společným úsilím znovu posílit polovodičový sektor v EU,“ řekl zástupce společnosti Intel v reakci na ambice Evropské komise. Americká firma je jedním z největších výrobců čipů na světě.
Eurokomisař Breton hovoří o zřízení evropského polovodičového fondu, který by podpořil investice do nových továren. Mohly by být financovány z vícero evropských zdrojů a pak by se mohly použít i pro přilákání soukromých peněz. Zatím je ale vše pouze ve stavu úvah a plánů.
Komise uvažuje také o tom, že bude podporovat výstavbu evropských megatováren, jež by se specializovaly na výrobu nejmodernějších polovodičových obvodů do velikosti dvou nanometrů ve velkých objemech. I když není cílem, aby byl evropský průmysl úplně soběstačný v produkci polovodičů, je potřeba podpořit investice do tohoto sektoru, zdůraznil Breton a dodal, že Evropská komise musí bedlivě sledovat vývoj globálních dodavatelských řetězců a v případě potřeby zasáhnout. Zástupci průmyslu nicméně varují, že každý den prodlevy bude znamenat zvyšování náskoku mimoevropské konkurence.
