Zásadní komplikací pro Rusko a jeho vývoz ropy může být omezení přístupu k tankerům, které vlastní firmy, jež mají sídlo v zemích EU. Ukrajina žádá, aby Brusel blokoval jejich použití pro přepravu ruské ropy. 

Vznikající šestý balíček sankcí proti Kremlu, jenž počítá s embargem na ruskou ropu, naráží především na neochotu Maďarska vzdát se ruských uhlovodíků. K tomu se přidává neochota Řecka, Malty a Kypru, aby zakázaly přepravovat ruskou ropu v tankerech, které vlastní rejdaři, již mají sídlo v těchto zemích. 

Zejména pro Řeky to znamená velký byznys. Obávají se, že by embargo znamenalo výrazné poškození rejdařských firem a ztrátu konkurenceschopnosti na globálním trhu námořní dopravy. 

Kyjev naopak tlačí na to, aby bylo Rusko odříznuto od zahraničních tankerů, jež přepravují ropu do celého světa. Společně s vývozem plynu tvoří export fosilních zdrojů 45 procent příjmů ruského rozpočtu. „Politici v EU mluví o penězích a my mluvíme o životech,“ stěžuje si na liknavý přístup Unie Oleg Ustenko, ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Nezisková organizace Global Witness, jež monitoruje porušování lidských práv ve světě, upozornila na to, že plavidla firem, jež sídlí v Řecku, na Kypru a Maltě, už z ruských přístavů mezi 24. únorem a 10. květnem vyvezla minimálně 150 milionů barelů ropy. 

Dvě pětiny tankerů s ruskou ropou patří Řekům

Analýza webu Lloyd’s List, jenž se specializuje na informace z námořní dopravy, uvádí, že právě řečtí majitelé tankerů využívají „díru“ na trhu a vydělávají na přepravě ropy z ruských přístavů. V dubnu patřilo řeckým majitelům 76 ze 190 tankerů s ruskou ropou, což jsou dvě pětiny. Přitom před rokem to ve stejném měsíci bylo „jen“ třicet řeckých tankerů. 

Ustenko tvrdí, že ruský vývoz ropy Kremlu stále vydělává miliardu dolarů denně, což je zhruba stejná suma, kolik Moskvu stojí jeden den války na Ukrajině.

„Umíte si představit, kolik střel a bomb si mohou koupit, aby bombardovali naše města, zabíjeli naše občany a znásilňovali naše ženy,“ apeluje poradce Zelenského na svědomí evropských politiků a byznysmenů. Zahraniční tankery jsou pro Kreml životně důležité pro export tekutého černého zlata. Jen Řecko vlastní 26 procent všech ropných tankerů, uvedla agentura Bloomberg.

Aktivistka Mai Rosnerová z Global Witness zdůraznila, že Rusko samotné nemá dostatek kapacit, aby ve velkém prodávalo ropu do Číny a Indie, případně na další trhy. Bez pomoci západních obchodníků s energiemi, pojišťoven a přepravních společností by to nedokázalo. Pokud evropský byznys bude i nadále podporovat Putinův režim a pomáhat prodávat energie mimo Evropu, podkope tím snahy EU co nejdříve ukončit válku na Ukrajině, varovala. 

Středomořské státy to ale vidí jinak. „Jsme proti ruské invazi a samozřejmě pro sankce. Tyto sankce by však měly být cílené, a nikoli selektivní, aby sloužily některým členským státům a druhé poškodily,“ ohradil se kyperský prezident Nicos Anastasiadis po schůzce s řeckým premiérem.

Dalším hojně diskutovaným tématem je omezení pojištění ruského nákladu. Takový krok navrhuje například Německo nebo Spojené státy. Bez pojištění by samozřejmě export ruské ropy dále poklesl, uvedla Maria Shaginová z washingtonského think-tanku Center for a New American Security. Většinu nákladu tankerů, přes devadesát procent, pokrývá britská asociace pojistitelů International Group of P&I Clubs.

Rusko by sice mohlo najít i pojištění mimo Evropu, to by ale znamenalo další náklady na prodej ropy a větší riziko pro evropské rejdaře. Stejný postup se použil během sankcí na íránskou ropu.