Joe Biden nabírá na síle. Primárky jasně ovládl a rychle získává podporu na vysokých místech napříč Demokratickou stranou. Teď před ním stojí zásadní úkol: kromě vedení strany sjednotit i její voliče. Hlavně nalevo to může jít hodně ztuha.
Poražený Bernie Sanders už sice deklaroval středovému kandidátovi podporu a k tomu samému vyzval i své voliče, zatvrzelé jádro jeho elektorátu je ale nevypočitatelné. Nemalé procento z nich už dlouho avizuje, že když nebude Bernie, tak prostě volit nepůjdou. Nebo rovnou hodí hlas Trumpovi.
Ostatně ani Sandersova podpora není stoprocentní. Prostřednictvím získaných delegátů chce dál tlačit své progresivní nápady do Bidenova programu, kam už pronikla třeba témata širší dostupnosti zdravotní péče či zmenšení studentských půjček.
Bidenovy ústupky
Biden zkrátka Sandersovy voliče potřebuje a tak dělá levici ústupky. Na druhou stranu ale nepotřebuje všechny. Na rozdíl od Hillary Clintonové totiž není tak polarizující osobností, která by část elektorátu demokratů vyloženě odpuzovala. Hodně hlasů dostane zkrátka jenom díky tomu, že nikomu moc nevadí.
S nadbíháním levicovým voličům by to tedy neměl přehánět. Snadno se mu totiž může stát, že v tomto snažení zajde až moc daleko a odradí své stávající voliče, kteří mu věří jako pokračovateli politiky Baracka Obamy. Jde o to, najít ten správný balanc.
Warrenová, nebo Harrisová?
Hodně v tomto směru napoví už výběr kandidátky na viceprezidentku. Do této pozice se snaží vmanévrovat Elizabeth Warrenová, ještě před pár týdny jeho velká soupeřka. To by ale pro Bidena nebyla dobrá volba, už jen z důvodu velkého kontrastu mezi jejich názory. Navíc by vážně hrozilo, že se Warrenová svým agresivním stylem pokusí Bidena zastínit.
Mnohem vhodnější kandidátkou by byla Kamala Harrisová, která má s Bidenem větší názorovou shodu a jako zástupkyně minorit splňuje kritéria pro přesvědčení části progresivních voličů. Nehledě na to, že s pozicí Bidenovy pravé ruky je spojována už řadu měsíců.
Biden se snadno může ocitnout v kleštích Sanders-Warrenová. Neměl by přitom zapomínat na to, že k nominaci se probojoval právě díky strachu z rostoucího vlivu radikálnějšího křídla demokratů. Díky tomu má teď silnou pozici. A ve spojení s Trumpovým trápením kolem řešení koronaviru i solidní šanci stát se příštím prezidentem USA.
