Severní soused Ameriky, Kanada, zvolil opačný postup než Spojené státy, ve kterých není problém pořídit si téměř jakoukoli pistoli nebo pušku. Kanadský premiér Justin Trudeau – i ve světle posledního masakru na základní škole v Texasu – oznámil cíl vlády uzákonit přísný zákaz držení zbraní. Jedinými důvody pro „každodenní“ nošení zbraně mají být pouze sportovní střelba a lov. Fakticky má dojít ke zmrazení nákupu a prodeje zbraní na celém území Kanady.

„Ode dne, kdy tato legislativa vstoupí v platnost, již nebude možné v Kanadě kupovat, prodávat, převádět nebo dovážet ruční palné zbraně,“ prohlásil Trudeau.

Dalším omezením má být to, že pušky mohou mít zásobník pouze na pět nábojů. Prodej větších zásobníků bude zakázán. „Kromě používání střelných zbraní pro sportovní střelbu a lov neexistuje žádný důvod, proč by někdo v Kanadě měl potřebovat zbraně ve svém každodenním životě,“ řekl Trudeau. Nová, přísná regulace bude platit pravděpodobně od podzimu. Měla by umožnit odebrání zbrojního průkazu pro osoby, jež jsou spojeny s domácím násilím a obtěžováním, jako je stalking. 

Přísnější Kanada než Spojené státy

Zastřelení devatenácti dětí a dvou učitelů v Texasu rozpoutalo celosvětovou debatu o zpřísnění držení zbraní. Kanada už nyní reguluje přísněji než Spojené státy, jež mají tradici ve volném držení zbraní podle druhého dodatku americké ústavy. Pro velkou část americké populace nepřichází v úvahu jakákoli změna.

Kriminalita spojená se střelnými zbraněmi se v Kanadě pohybuje na nižší úrovni než ve Spojených státech. Odpůrci zbraní ale tvrdí, že je třeba další zpřísnění. Připomíná se incident z roku 2020, kdy střelec převlečený za policistu v Novém Skotsku postřílel 23 lidí.

Byl to nejhorší incident v historii země a Trudeau slíbil změnu legislativy. Okamžitě bylo zakázáno na 1500 značek a modelů zbraní. Především modely pušek, jež konstrukcí připomínají vojenské útočné pušky. Zbraně, které jsou navrženy pro zabíjení co nejvíce lidí v krátkém čase, nemají podle premiéra v kanadské společnosti místo. Jejich zákaz vyvolal jen minimální debatu a odmítnutí ve společnosti, taková situace u jižního souseda nemůže nastat (o zákazu útočných pušek hovoří i Biden).

Ale i kanadští odborníci na omezení držení zbraní varují před tím, že přísná regulace nemusí zabránit incidentům, ke kterým dochází prakticky denně ve Spojených státech. Ze smutných statistik rovněž vyplývá, že je každé tři týdny někdo zastřelen na pozemku školy. 

Každý třetí Kanaďan má zbraň

V Kanadě je tradiční zábavou trávení volného času při lovu, i proto tu je vlastnictví pušek rozšířené. V zemi připadá na sto lidí téměř 35 střelných zbraní. U jižního souseda je ale tento poměr mnohem vyšší, na sto Američanů připadá dokonce 120 pušek nebo pistolí.

Kanadská legislativa už nyní připomíná více evropskou, kdy musí být zbraně uložené v trezoru a nenabité. Zbraně i jejich držitelé jsou registrováni u kanadské jízdní policie. Ken Price, jenž prosazuje další zpřísnění kontroly zbraní, protože jeho dcera byla v roce 2018 postřelena při útoku střelce v Torontu, míní, že je regulace v Kanadě ve srovnání se Spojenými státy uspokojivá, ale ve srovnání s dalšími zeměmi může být větší. Souhlasí s tím, aby měla policie větší pravomoci odebírat zbraně lidem, pokud má pouhé podezření, že existuje riziko spáchání násilí. 

Kritici přísné regulace nicméně argumentují, že se tím stejně nezabrání kriminalitě spojené s použitím střelných zbraní. Ukazuje se, že se někteří kanadští masoví střelci inspirovali na druhé straně hranice, ve Spojených státech. 

Kanadská společnost ale přísnější regulaci neoponuje. Američané naopak druhý dodatek ústavy brání velmi důrazně, držení zbraní vnímají jako nezpochybnitelné právo, které se nesmí omezovat. „Druhý dodatek hraje v americké veřejnosti významnou roli. Obecně jsou Američané velmi podezřívaví, pokud stát omezuje jejich svobody nebo jim říká, co mohou a co ne,“ vysvětlil rozdíl v mentalitě obou zemí sociolog Jooyoung Lee z Torontské univerzity. 

I když se média zaměřují hlavně na případy střelců, kteří postříleli větší počet obětí, obecně je větším problémem kriminalita ve velkých kanadských městech. Lee potvrdil, že je většina incidentů s použitím střelných zbraní spáchána v „rasově marginalizovaných“ komunitách, což platí pro Kanadu stejně jako pro Spojené státy. Navíc zločinnost v tomto směru – i přes větší regulaci zbraní – roste. V roce 2020 byl počet případů dvojnásobný oproti roku 2010. Je to způsobeno i tím, že se do Kanady většina nelegálně držených zbraní dostává právě od jižního souseda. Takže problém Ameriky je stále více problémem Kanady.