Nová data naznačují, že lidé již příliš nevěří, že tvrdá práce je vstupenkou k lepšímu životu. Platí přitom, že čím mladších lidí se ptáte, tím méně kladou důraz na to, že tvrdá práce „přináší koláče.“ To vyplývá ze studie, kterou provedl Institut pro politiku na King's College v Londýně. Informuje o tom on-line deník Unilad.

Většina lidí se stále domnívá, že tvrdě pracovat je pro úspěch v životě důležité. Zásadní však je, že se setrvale zvyšuje počet lidí, kteří s tím nesouhlasí. Ve Velké Británii přibližně 49 procent respondentů odpovědělo, že pro úspěch jsou stejně důležité tvrdá práce i kontakty. Avšak 11 procent respondentů uvedlo, že důležitější jsou kontakty. V USA 55 procent lidí uvedlo, že tvrdá práce obecně vede k lepšímu životu.

Podle autora studie, profesora Bobbyho Duffyho, jsou patrné generační rozdíly. Například mileniálové (narozeni v letech 1982–2000) se „stali mnohem skeptičtějšími vůči upřednostňování práce, jak postupovali ve své kariéře.“ To je podle něj způsobeno „dlouhodobou ekonomickou stagnací a stagnací mezd, což vede mladší generace k tomu, aby zpochybňovaly hodnotu práce.“

Ve vnímání práce existují značné generační rozdíly. Podle Duffyho byly názory většiny generací na to, zda by práce měla být vždy na prvním místě, dlouho relativně stabilní. Avšak u mileniálů se postupem času výrazně snížila pravděpodobnost, že s tímto názorem souhlasí. Zatímco v roce 2009 cítilo význam práce na prvním místě 41 procent respondentů, v roce 2022 se tak vyjádřilo již jen 14 procent.

Měla by být práce upřednostňována nade vše? Zatímco předválečná generace se takto vyjadřovala poměrně často (43 procent), z generace Baby Boomers (narození 1946 až 1964) se tak vyjádřilo 28 procent. A tento názor je méně častý s každou další generací. Upřednostňování práce nade vše přiznává z generace X (narození 1965 až 1980) již jen 17 procent a z generace Z (narození 1995 až 2014) 19 procent.

V roce 2022 už 52 procent mileniálů uvedlo, že by bylo dobré, kdyby se práci přikládal menší význam – což je znatelný nárůst oproti 31 procentům v roce 2005.

Kombinace stagnace mezd a růstu životních nákladů od bydlení přes energie až po jídlo znamená, že mnoho lidí, zejména mladších, tvrdě pracuje a sotva se uživí. Proto přestávají věřit v hodnotu práce. Na fóru Reddit si tak jeden z mladých uživatelů posteskl: „Pracovat tvrdě pro lepší život je největší podvod.“

Podle antropologa Davida Graebera jsou problémem zejména pracovní místa, která ve skutečnosti neplní žádnou užitečnou společenskou funkci ani nevytvářejí skutečnou hodnotu. Ve své knize je nazval „Bullsh*t Jobs.“ Nelze prý říct, že tvrdá práce je špatná. Platí to ale jen pro tvrdou práci, kterou někdo vykonává bez smysluplného účelu.