Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V Berlíně se chystá referendum, ve kterém se bude rozhodovat o „nízkoemisní zóně“ pro celé vnitřní město. Většina automobilů by byla z milionového centra vykázána. Před zářijovými volbami půjde o zásadní téma.
Z hlavního města Německa by se mohla stát největší zóna světa, kde bude omezen automobilový ruch. Požaduje to občanská iniciativa, jež chce o tomto návrhu vyvolat místní referendum. Oblast, kde by měla jezdit auta pouze výjimečně, je ohraničena okruhem městské dráhy S-Bahn. Prostor má rozlohu 88 kilometrů čtverečních (je to téměř jako rozloha Prahy 1 až Prahy 6).
Cílem iniciativy je prosadit novou zákonnou normu, jež vytvoří rezervaci bez „spalovacích motorů“. Většinově by se lidé měli v centru Berlína pohybovat pěšky, na kolech nebo hromadnou dopravou.
Mluvčí iniciativy Nina Nobléová zdůraznila, že projekt usiluje o zlepšení kvality života všech obyvatel Berlína. Změna zákona by se týkala pouze silnic, které vlastní město. To znamená, že dálnice, jež spravuje stát, by omezeny nebyly. Počítá se s tím, že automobilová doprava klesne o dvě třetiny.
Kdo bude chtít vjet do vnitřního Berlína autem, bude muset zažádat o zvláštní povolení. Návrh počítá s tím, že Berlíňané mohou do této zóny vjet 12krát za rok. Po deseti letech by se počet propustek měl snížit na polovinu. Iniciativa doufá, že lidé budou chtít jezdit autem do centra co nejméně.
Výjimky se mají týkat hlavně možnosti stěhování těžkých věcí nebo odjezdu na dovolenou. Pardon ze zákazu mají mít automaticky řemeslníci a lidé s omezenou pohyblivostí. Použít automobil by mohli i ti, kteří jezdí na noční směnu v době, kdy hromadná doprava nejezdí nebo je výrazněji omezena.
Aby mohlo být hlasování vypsáno, je potřeba nasbírat 20 tisíc podpisů. To má začít na konci dubna. Nyní musí berlínský senát (obdoba radnice) posoudit náklady na kampaň, kterou iniciativa předložila. Požadované množství podpisů by mělo být sesbíráno do června.
O samotném zákonu mají obyvatelé Berlína hlasovat v roce 2023. Následovat bude čtyřleté přechodné období, od roku 2027 by se měl podle návrhu snižovat počet aut na silnicích. Iniciátoři tvrdí, že vznikne největší zóna bez aut na světě. Ve vnitřním městě žije 1,1 milionu obyvatel Berlína, 30 procent z celkového počtu německé metropole.
Myšlenka hlavního města bez aut bude důležitým tématem předvolebního boje, které nebude moci ignorovat žádná z politických stran. Na konci září se konají celoněmecké volby do parlamentu (favoritem je CDU/CSU, jako druzí mohou skončit Zelení), ale také v hlavním městě, kde vládne levicová koalice SPD, Zelených a Levice.
Zelení politici drastické omezení dopravy vítají. „Iniciativa je pro nás podporou, abychom mohli důsledně provádět změny v dopravě,“ kvituje snahu vytvořit město bez aut šéf berlínských Zelených Werner Graf.
Levicová radnice tvrdí, že není jednoduché změnit ze dne na den strukturu města, jež bylo od konce války plánováno s ohledem na rozvoj automobilismu. Zelení navrhují „zónu nulových emisí“, kdy by od roku 2030 ve vnitřním městě a o pět let později na celém území Berlína nebylo možné produkovat více emisí uhlíku, než se absorbuje. Berlínské zastupitelstvo projednávání tohoto bodu přerušilo.
Proti přijetí klimatického balíčku se staví sociální demokracie. Kromě silnější regulace spalovacích motorů, zavedení mýtného systému a zdražení parkování chtějí Zelení větší finanční podporu pro hromadnou dopravu. Nepopulární opatření ale SPD odmítá.
