Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V Berlíně platí nové nařízení pro majitele bytů. Pokud překročí cenu regulovaného nájmu o více než 20 procent, zaplatí tučnou pokutu až do výše půl milionu eur.
Další fáze zavádění maximálních cen nájmů v Berlíně spočívá v tom, že majitelé bytů jsou od 23. listopadu vystaveni hrozbě vysoké pokuty, pokud regulovanou výši nájmu překročí o více než pětinu. Finanční postih může činit až 500 tisíc eur (13,1 milionu korun), což může být skutečně likvidační pro řadu „zlobivých“ majitelů bytů. Německý Ústavní soud zatím zamítl požadavek vlastníků bytů, aby do konce října opatření radnice zrušil. Poslední slovo ale bude mít příští rok.
Zastropování cen nájmů se podle Berlínské asociace nájemníků (BMV) týká minimálně 340 tisíc bytů. Realitní konzultační společnost F+B odhadla, že se dotýká dokonce více než půl milionu bytů, tedy 37 procent všech berlínských bytů v domech, kde jsou alespoň tři bytové jednotky.
„Jedná se o šťastný okamžik pro berlínské nájemníky, že se ve světle ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 zavedl strop na výši nájmů,“ pochvaluje si opatření šéf asociace BMV Reiner Wild. Určení maximální ceny nájmů v hlavním městě Německa považuje za oprávněné a užitečné.
Berlínská opozice nicméně varuje před chaosem, protože se řada nájmů uskutečňuje pokoutně za vyšší cenu, než žádá radnice, kterou ovládá koalice SPD, Levice a Zelených. Šéf poslanců v berlínském senátu (obdoba zastupitelstva) za FDP Sebastian Czaja zdůraznil, že rudo-zelená radnice způsobila na trhu s byty totální zmatek.
Existují dvojí ceny nájmů – oficiální a neoficiální. Navíc se pronajímají byty načerno a došlo také k poklesu investic do bytového fondu. Snížila se i nabídka nájemního bydlení. „Místo toho, aby přiznali chybu, je chaos na trhu s bydlením využíván Levicí a Zelenými jako důvod pro předkupní a vyvlastňovací fantazie, jež nevytvářejí ani jeden nový byt,“ zlobí se liberální politik na současné vedení největšího města v Německu.
Czaja doufá, že Ústavní soud na jaře 2021 legislativní zmatky berlínské radnice zruší. Kroky levicových politiků navíc vytvářejí nenávistnou náladu vůči všem majitelům a investorům do bytového fondu v metropoli.
Šéf berlínských poslanců SPD Raed Saleh tvrdí, že příští spolková vláda Německa bude muset vyřešit na celoněmecké úrovni úpravu nájmů, protože trh jejich cenu nedokáže regulovat sám. Zmrazení nájmů a určení maximální ceny v Berlíně považuje za úspěšný model, jak rychlé zvyšování nájmů ve městech řešit. Navíc se domnívá, že lidé, kteří ušetří na nájmu, investují peníze do města jiným způsobem.
Týdeník Der Spiegel upozornil, že majitelé bytů přicházejí měsíčně o 21 milionů eur, za rok to je 250 milionů. V průměru to znamená 40 eur (1040 korun) na jeden byt měsíčně.
Strop pro nájmy platí od února tohoto roku. Dosud ale nebyla nová regulace vymáhána. Týká se to nájemních smluv uzavřených mezi roky 2014 a 2019, kdy tržní nájemné stouplo o 30 procent. Nevztahuje se ale na byty, jež byly dokončeny po roce 2014. BMV argumentuje tím, že průměrná cena nájmu za 60metrový byt dosahuje 850 eur (22 300 korun), což je třetina průměrného příjmu domácnosti.
Část majitelů bytů doufá, že si stropu na nájem řada lidí nevšimla. Tři čtvrtiny nájemníků uvedly, že je majitelé o snížení nájmů neinformovali, vyplývá z průzkumu platformy pro ochranu nájemníků Conny. „Je velmi pravděpodobné, že ne všichni pronajímatelé bytů dodržují platnou legislativu,“ varoval šéf společnosti Conny Daniel Halmer. Na webu radnice by si měli všichni sami zkontrolovat, jak vysoké nájemné mají platit.
Halmer radí, že nájemníci mají vlastníky bytů žalovat a požadovat vrácení peněz. Také Wild poukázal na to, že majitelé často nesníží nájem ze své vlastní vůle.
Vlastníci bytů doufají, že přísná regulace nájemního bydlení nebude mít v Berlíně dlouhého trvání. Několik stovek se jich obrátilo na státní investiční banku o pomoc v době koronakrize s tím, že chtějí zvýšit nájmy v důsledku nouzové situace, protože jsou na příjmech z nájmů bytů existenčně závislí. Je to ale pouze menší část majitelů. Radnice tvrdí, že z předražených nájmů žije 200 tisíc lidí.
Velcí vlastníci bytových domů – Deutsche Wohnen a Vonovia – už oznámili, že pozastavují jakékoli větší investice do bytového fondu. „Kvůli stropu na nájemné jsme pozastavili veškeré projekty modernizace i nové výstavby,“ oznámil mluvčí firmy Vonovia Matthias Wulff.
Ústavní soud v Karlsruhe musí na jaře rozhodnout o tom, zda mohou jednotlivé spolkové země včetně Berlína uvalit cenový strop na nájmy, nebo k tomu má pravomoc pouze německá federální vláda. I proto řada majitelů bytů inzeruje dvě ceny nájmů, původní tržní a regulovaný, který ale může soud zrušit a nájemníci budou muset chybějící sumu doplatit.
