Baterie budoucnosti

Norsko se vloni stalo první zemí na světě, kde se prodalo víc elektromobilů než aut na benzinový, naftový nebo hybridní pohon. Severský stát usiluje o další světové prvenství: chce být první, kdo ukončí prodej nových vozů na benzin a naftu - dokonce už v roce 2025. Že to myslí vážně, dokládá také to, že by se ještě letos měla na jihu Norska začít stavět obří továrna na výrobu baterií, která má zásobovat nejen tamní, ale i další evropské automobilky. A svou stopu v ní bude mít rovněž Česko, které jinak v prodeji elektroaut zaostává. Součástí norské fabriky bude totiž první prototypová výrobní linka na revoluční lithium-sirné baterie, které využívají patentu českého vědce Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie Vysokého učení technického v Brně.

Jejich velkou výhodou je několikanásobně vyšší gravimetrická hustota energie, což znamená, že mohou být výrazně lehčí než současné lithium-iontové akumulátory a zajistit srovnatelný dojezd na jedno nabití. Anebo při zachování vyšší hmotnosti umožnit výrazně vyšší dojezd. „Dojezdová vzdálenost elektromobilu při využití šedesátiprocentního potenciálu této technologie by se mohla zvýšit až na 1250 kilometrů,“ tvrdí Tomáš Kazda. To je zhruba dvojnásobek než u současných modelů s nejlepšími bateriemi. Když norská silniční asistenční služba NAF nedávno dělala velký test dvaceti nejprodávanějších elektrovozidel na tamním trhu, nejlépe dopadla Tesla Model S, která měla reálný dojezd v létě 645 kilometrů a v zimě 470 kilometrů.

Dostupná síra

Lithium-sirné baterie nahrazují poměrně nedostatkové kovy včetně kobaltu nebo niklu mnohem dostupnější sírou, která je k dispozici například jako odpadní produkt. Výroba nových akumulátorů navíc není tak energeticky náročná jako v případě dnes využívaných článků. Ve svém patentu vidí Kazda technologii budoucnosti v oblasti uchovávání elektrické energie. „Nyní běžně používáme první a druhou generaci materiálů na principu lithium-iontového systému. Ještě pravděpodobně přijde jedna generace tohoto systému, která opět navýší svou kapacitu, ale pak už začne narážet na limity dané technologií, takže se počítá s přechodem na lithium-síru,“ vysvětluje vědec.