Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Finanční centrum na Bosporu je ohroženo silným zemětřesením, protože leží v blízkosti tektonického zlomu. Bankéři se obávají, že jejich mrakodrapy nevydrží v případě nových otřesů.
Turecká banka Denizbank sice letos v dubnu zaplatila za nové sídlo v Istanbulu 350 milionů dolarů – jedná se o 34patrový mrakodrap –, přesto hledá nové alternativní prostory v jiném městě. Důvodem je to, že Istanbul, kde žije patnáct milionů obyvatel, leží v nebezpečné zóně z hlediska rizika zemětřesení.
Ničivé otřesy zemského povrchu jsou pro zemi ležící mezi Evropou a Asií podle odborníků nepředvídatelné, ale zároveň i nevyhnutelné. Turecko totiž leží na několika tektonických zlomech.
V případě Istanbulu se jedná o severoanatolský zlom, který leží jen dvacet kilometrů od metropole. Zemětřesení, ke kterým došlo v posledních sto letech, se k městu stále více přibližují.
Zejména po zničující přírodní katastrofě na jihovýchodě země rostou obavy, že ani největší město v Turecku, finanční i obchodní centrum země, není dostatečně připraveno na další tektonickou činnost.
I proto mají finanční instituce už připraveny krizové plány na vytvoření týmů, které budou v případě přírodní katastrofy pracovat z Ankary, aby byla zajištěna kontinuita jejich podnikání. Kromě Denizbank, kterou vlastní dubajská státní banka Emirates NBD, se jedná o španělskou pobočku Garanti BBVA nebo QNB Finansbank, kterou ovládá Katar.
Rovněž turecká centrální banka podle agentury Bloomberg stahuje část svých zaměstnanců do Ankary, i když si v asijské části Istanbulu staví nové sídlo. Hlavní město Turecka leží mezi dvěma hlavními tektonickými zlomy na území země, kde žije 85 milionů obyvatel, a je z hlediska zasažení zemětřesením bezpečnější.
V Istanbulu je koncentrováno asi čtyřicet procent veškerého průmyslu země, včetně rafinérií, automobilek nebo textilního průmyslu. Navíc Bosporský průliv je zásadním logistickým uzlem, protože spojuje Středozemí s Černým mořem.
„Vzhledem k zásadní roli Istanbulu v tureckém průmyslu je nezbytné vyhodnotit potenciální ztráty v případě zemětřesení a neprodleně implementovat plány řízení rizik průmyslových zemětřesení na národní, místní a podnikové úrovni,“ varoval profesor Nurcan Meral Ozel z observatoře Kandilli v Istanbulu, která se rovněž zaměřuje na studium zemětřesení.
Starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu odhadl náklady na posílení odolnosti ohrožených budov ve městě na 20 miliard dolarů (451 miliard korun). Nejzranitelnější jsou budovy postavené před rokem 1999, kdy platila méně přísná pravidla pro novostavby.
Odborníci očekávají, že je pouhou otázkou času, kdy Istanbul zasáhnou otřesy o síle 7,3 Richterovy stupnice. Loňské zemětřesení v Turecku a Sýrii mělo sílu 7,8 až 8,0 Richterovy škály a vedlo ke zřícení 200 tisíc budov. Počet obětí dosáhl hranice 60 tisíc obyvatel z obou zemí.
