Ázerbájdžán ve sporu s Bruselem: EU nechce dlouhodobé kontrakty na plyn

Vedení Evropské unie nechce být závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska, a proto si vyhlédlo nového strategického spojence na trhu s touto klíčovou komoditou. Vsadilo na Ázerbájdžán, který má rozsáhlé zásoby zemního plynu v Kaspickém moři.

Brusel už v roce 2022 podepsal s Baku memorandum, které počítá s tím, že se export těkavé komodity do Unie zvýší do roku 2027 na dvojnásobek a měl by činit dvacet miliard metrů krychlových ročně. Loni to bylo už dvanáct miliard kubíků plynu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Spor se ale vede o to, že Brusel stále váhá s uzavřením dlouhodobých smluv na odběr plynu, aby Ázerbájdžán mohl investovat do rozšíření své produkce. Země z Jižního Kavkazu tvrdí, že se Unie chová až příliš vypočítavě, protože má zájem pouze o krátkodobé smlouvy.

Ruský plyn přestane téct přes Ukrajinu. Ohroženi jsou Slováci a Rakušané, obavy má i Síkela

Plánované ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu ke konci roku ohrožuje v rámci Evropy nejvíce Slovensko a Rakousko, uvedla norská konzultační společnost Rystad.

Plánované ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu ke konci roku ohrožuje v rámci Evropy nejvíce Slovensko a Rakousko, uvedla norská konzultační společnost Rystad.

„Nemůžeme být pouhým hasičem, který hasí poptávku po plynu tím, že jej bude posílat tři až šest měsíců,“ kritizuje evropský přístup pro Financial Times ázerbájdžánský velvyslanec v Belgii a EU Vaqif Sadiqov.

Baku potřebuje mít jistotu dlouhodobých kontraktů, aby mohlo investovat do dalších vrtů v Kaspickém moři, zdůraznil. I když se stále jedná s Evropskou komisí o posílení dodávek fosilního zdroje, energetické firmy z evropské sedmadvacítky zatím odmítají podepisovat dlouhodobé smlouvy na odběr plynu.

Je to způsobeno i tím, že Brusel chce omezovat spotřebu zemního plynu v rámci klimatické politiky a snahy dosáhnout uhlíkové nuly v polovině století. Představitelé EU nicméně přehrávají „míček“ ve sporu o nové smlouvy na jednotlivé evropské firmy.

Válka a obcházení sankcí jsou skvělý byznys pro většinu sousedů Ruska

Státy z ruského „blízkého pohraničí“ těží z přílivu ruských mozků i obcházení sankcí. Strádá jedině Bělorusko

Státy z ruského „blízkého pohraničí“ těží z přílivu ruských mozků i obcházení sankcí. Strádá jedině Bělorusko

Brusel ale už vydal doporučení členským zemím, že mají snížit spotřebu fosilních paliv do roku 2040 o osmdesát procent ve srovnání s rokem 2021. Zemní plyn by měl tvořit jen 40 procent spotřeby.

Ředitel americké poradenské společnosti Straife a bývalý americký velvyslanec v Ázerbájdžánu Matthew Bryza zdůraznil, že země ležící u Kaspického moře musí investovat do rozšíření těžby plynu značné sumy, aby mohla dodávky do EU zdvojnásobit. K tomu ale potřebuje jistotu, že budou evropské země dlouhodobě kaspický plyn odebírat.

Navíc je nutné postavit i nové plynovody, které větší objem suroviny na starý kontinent dostanou. Bruselská pravidla podle britského listu ale neumožňují, aby Unie spolufinancovala projekt, který souvisí s dodávkami fosilních zdrojů. „Nabízíme evropský trh, který je pro Ázerbájdžán velmi zajímavý, ale nemůžeme ho financovat,“ vysvětlil anonymně jeden z představitelů EU.

Komentář: Potvrzení i na špejli od jitrnice. EU se zřejmě rozhodla firmy regulacemi zlikvidovat

Různých ukazatelů a hodnocení budou vyžadovány od firem stovky a většina z nich to sama nezvládne. Poradenské firmy se již těší na byznys, který firmy připraví o obrovské sumy použitelné nejen na mzdy, ale především na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti.

Různých ukazatelů a hodnocení budou vyžadovány od firem stovky a většina z nich to sama nezvládne. Poradenské firmy se již těší na byznys, který firmy připraví o obrovské sumy použitelné nejen na mzdy, ale především na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti.