Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Baku si stěžuje, že krátkodobé kontrakty s EU nedovolují potřebné investice do plynárenské infrastruktury a rozšíření těžby.
Vedení Evropské unie nechce být závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska, a proto si vyhlédlo nového strategického spojence na trhu s touto klíčovou komoditou. Vsadilo na Ázerbájdžán, který má rozsáhlé zásoby zemního plynu v Kaspickém moři.
Brusel už v roce 2022 podepsal s Baku memorandum, které počítá s tím, že se export těkavé komodity do Unie zvýší do roku 2027 na dvojnásobek a měl by činit dvacet miliard metrů krychlových ročně. Loni to bylo už dvanáct miliard kubíků plynu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Spor se ale vede o to, že Brusel stále váhá s uzavřením dlouhodobých smluv na odběr plynu, aby Ázerbájdžán mohl investovat do rozšíření své produkce. Země z Jižního Kavkazu tvrdí, že se Unie chová až příliš vypočítavě, protože má zájem pouze o krátkodobé smlouvy.
„Nemůžeme být pouhým hasičem, který hasí poptávku po plynu tím, že jej bude posílat tři až šest měsíců,“ kritizuje evropský přístup pro Financial Times ázerbájdžánský velvyslanec v Belgii a EU Vaqif Sadiqov.
Baku potřebuje mít jistotu dlouhodobých kontraktů, aby mohlo investovat do dalších vrtů v Kaspickém moři, zdůraznil. I když se stále jedná s Evropskou komisí o posílení dodávek fosilního zdroje, energetické firmy z evropské sedmadvacítky zatím odmítají podepisovat dlouhodobé smlouvy na odběr plynu.
Je to způsobeno i tím, že Brusel chce omezovat spotřebu zemního plynu v rámci klimatické politiky a snahy dosáhnout uhlíkové nuly v polovině století. Představitelé EU nicméně přehrávají „míček“ ve sporu o nové smlouvy na jednotlivé evropské firmy.
Brusel ale už vydal doporučení členským zemím, že mají snížit spotřebu fosilních paliv do roku 2040 o osmdesát procent ve srovnání s rokem 2021. Zemní plyn by měl tvořit jen 40 procent spotřeby.
Ředitel americké poradenské společnosti Straife a bývalý americký velvyslanec v Ázerbájdžánu Matthew Bryza zdůraznil, že země ležící u Kaspického moře musí investovat do rozšíření těžby plynu značné sumy, aby mohla dodávky do EU zdvojnásobit. K tomu ale potřebuje jistotu, že budou evropské země dlouhodobě kaspický plyn odebírat.
Navíc je nutné postavit i nové plynovody, které větší objem suroviny na starý kontinent dostanou. Bruselská pravidla podle britského listu ale neumožňují, aby Unie spolufinancovala projekt, který souvisí s dodávkami fosilních zdrojů. „Nabízíme evropský trh, který je pro Ázerbájdžán velmi zajímavý, ale nemůžeme ho financovat,“ vysvětlil anonymně jeden z představitelů EU.
