Austrálie je po Rusku největším exportérem fosilních nerostných surovin na světě z pohledu jejich emisí. Navíc se očekává podle proklamací australské vlády, že vývoz uhlí a zemního plynu nebude klesat až do roku 2035. Tvrdí to nová studie, kterou si zadala Univerzita v Novém Jižním Walesu. Autoři z neziskové organizace Climate Analytics zdůraznili, že tím Australané podkopávají globální snahy o snížení produkce skleníkových plynů.

Studie vychází z analýzy dat za rok 2021. Největšími vývozci fosilních paliv jsou Rusko následované Spojenými státy, na třetím místě je Austrálie. Protože ale země na jižní polokouli vyváží mnohem více uhlí než Amerika, je z pohledu emisí uhlíku na druhém místě.

Zatímco Australané sami vyprodukují skleníkové plyny v objemu jednoho procenta celosvětových emisí, po započtení vývozu to dělá 4,5 procenta. Ředitel Climate Analytics Bill Hare si postěžoval, že přístup australské vlády není v souladu s jejími mezinárodními závazky, které přijala na klimatické konferenci v Dubaji loni v prosinci.

Dvě stovky zemí se shodly na tom, že urychlí snahu snížit spotřebu fosilních paliv do roku 2030. „Australská vláda přijala strategii, která povede k prudkému růstu vývozu zemního plynu. To je v rozporu s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality,“ varoval Hare.

Šéfka pro klimatickou odpovědnost na Australském institutu pro lidská práva Gillian Moonová doplnila, že emise z vývozu australských fosilních paliv představují 30 miliard tun ekvivalentu oxidu uhličitého od roku 1961. Přitom se od té doby zvýšily o padesát procent.

Kritizuje australské politiky, že v tomto trendu pokračují, i když je kontinent v Oceánii jedním z nejzranitelnějších míst planety kvůli globální změně klimatu. I když australské firmy a domácnosti uhlíkové emise snižují, export uhlí a zemního plynu roste. „Veřejnost si zaslouží znát pravdu o důsledcích vývozu fosilních surovin,“ zdůraznila Moonová.

Austrálie by měla naopak motivovat země, které ve velkém australské energetické suroviny nakupují – Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan – k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje. Podle Moonové je zarážející, že se klimatické konference nevěnují tématu produkce a vývozu fosilních komodit.

Austrálie byla v roce 2022 zodpovědná za 52 procent celosvětového exportu koksovatelného uhlí a 17 procent energetického uhlí, které se spaluje v elektrárnách. Země navíc podle Climate Analytics za posledních pět let zdvojnásobila objem vývozu zemního plynu ve formě LNG.

Australská ministryně zdrojů Madeleine Kingová navíc oznámila, že vláda udělí devět nových povolení na průzkum zásob plynu na západním pobřeží.