Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Technologická dominance Spojených států je pryč. Minimálně v oboru jaderné energetiky. Na komunistickou velmoc už ztrácí patnáct let.
Spojené státy americké platily od 60. let minulého století za technologickou velmoc a lídra ve vývoji nových technologií. Jedním z důvodů, proč ve studené válce porazily Sovětský svaz, byla právě jejich ekonomická a technologická dominance, kterou získaly nad svým hlavním soupeřem.
Po rozpadu Sovětského svazu se ale největším vyzyvatelem pro Ameriku stala komunistická Čína. A ukazuje se, že ve vývoji nejmodernějších technologií stále více šlape na paty americké konkurenci a v některých oborech už ji převyšuje, například ve výrobě solárních panelů, větrných turbín či elektromobilů.
Ve velké míře to pak platí i pro jaderné technologie a výstavbu nových jaderných elektráren. V rozvoji špičkových technologií už je Washington za Pekingem patnáct let pozadu, napsal washingtonský think-tank Information Technology & Innovation Foundation (ITIF), jenž platí mezi nejuznávanější vědecké a technologické instituce na světě.
Komunistický režim si vybudoval náskok zejména rozsáhlou a dlouhodobou státní finanční podporou. Druhá největší ekonomika světa má nyní ve výstavbě 27 jaderných bloků a v tomto ohledu ji žádný jiný stát nemůže konkurovat. Navíc v průměru stavba jednoho reaktoru se štěpným materiálem trvá sedm let. Čína plánuje mezi roky 2020 až 2035 postavit 150 nových jaderných reaktorů.
Naopak Američané po dlouhých letech dostavěli dva bloky v jaderné elektrárně Vogtle ve Virginii, ovšem se zpžděním a dvojnásobným překročením rozpočtu. Samotná stavba se protáhla na deset, respektive jedenáct let. A další reaktory se nestaví, protože jsou pro americké firmy příliš drahé.
Komunistický režim naopak spoléhá na centrální plánování a štědré státní dotace. ITIF zdůraznil, že čínské státní banky mohou nabízet čínským státním energetickým firmám výhodné úvěry s úročením pouze 1,4 procenta. Takovým podmínkám nemohou západní ekonomiky konkurovat.
Důkazem, že Peking získal nad Washingtonem technologický náskok, je zprovoznění prvního plynem chlazeného jaderného reaktoru čtvrté generace na konci minulého roku. Číňané se chlubí, že při jeho výstavbě použili původní unikátní technologie a podíl materiálů čínské výroby přesáhl 93 procent.
Asijská ekonomika je také světovou špičkou ve vývoji malých modulárních reaktorů (SMR). Země je globální jedničkou v počtu žádostí o patent na jadernou fúzi. Komunistický režim vede hlavně v přístupu k zavádění technologických novinek, které umí rychle uvádět do praxe.
Autor zprávy ITIF Stephen Ezell nicméně dává americkému jadernému sektoru naději. Čínu podle něj mohou Američané opět dohnat, ale musí mít jasnou národní strategii rozvoje a výzkumu jaderných technologií. Kromě peněz potřebují podpořit studijní obory pro výchovu nových jaderných odborníků.
