Blokáda ostrova, na který si dělá nárok Peking, by měla zásadní dopady na globální ekonomiku, protože Tchaj-wan je světovou špičkou v produkci polovodičů. Jeho okupace by světové hospodářství vyšla minimálně na deset bilionů dolarů, spočítali analytici agentury Bloomberg.

Ve hře je i americko-čínský konflikt, který by měl další katastrofální dopady na ekonomiku po celé planetě. V průzkumu washingtonského think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) si 63 procent z oslovených 52 odborníků na bezpečnost myslí, že by do války vstoupily Spojené státy i v případě, že by Čína Tchaj-wan „pouze“ blokovala. Do konfliktu by se tak zapojily dvě největší ekonomiky světa a zároveň globální geopolitičtí protivníci.

Ekonomická blokáda ostrova, kam po vzniku komunistické Číny uprchl generál Čankajšek, by znamenala, že by místní ekonomika nemohla vyvážet své zboží, zejména pokročilé čipy, které jsou nezbytnou součástí stále většího okruhu spotřebního zboží.

V případě, že by pevninská Čína začala s vojenskými nálety a bombardováním ostrova, by podle 88 procent expertů musel do konfliktu zasáhnout i Bílý dům, uvedl CSIS. Daleko menší důvěru mají v to, že by se k obraně ostrova připojili i další západní spojenci.

Think-tank oslovil také odborníky na bezpečnost žijící přímo na Tchaj-wanu, kteří jsou ale více pesimističtí ohledně potenciálního zapojení americké armády do konfliktu v Jihočínském moři. Variantě, že Pentagon zasáhne v případě čínské blokády ostrova, věří jen dvě pětiny oslovených expertů.

Bez americké vojenské pomoci by ale ostrovní země dokázala mocnému sousedovi vzdorovat poměrně krátce, dva týdny až jeden měsíc. To si myslí drtivá většina amerických i tchajwanských bezpečnostních analytiků. Jen šest procent z nich odhadlo, že by Tchaj-pej dokázala vzdorovat komunistické přesile až jeden rok.

Napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí roste od nedávných voleb, kdy byl novým prezidentem zvolen Laj Čching-te z Demokratické progresivní strany, který je zastáncem tchajwanské nezávislosti a chce zachovat současný status quo ve vztahu s komunistickým sousedem. Prosazuje posilování vztahů se Spojenými státy a jejich spojenci.

Zvolení Laje naopak Čína považuje za vážné bezpečnostní riziko. Nový prezident, který bude inaugurován v květnu, chce nicméně s Pekingem pokračovat v mírovém dialogu. To největší asijská ekonomika pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga odmítá. Čínský autokrat naopak hovoří o historické nevyhnutelnosti sjednotit celou zemi, tedy připojit i dosud nezávislý Tchaj-wan k pevninské Čínské lidové republice.