Africké deštné pralesy trápí rekordní růst teplot i nedostatek vláhy. Ale ani náročné klimatické podmínky nezabránily tomu, že pralesy mají aktivní bilanci v případě produkce kyslíku a absorpce oxidu uhličitého. Ve srovnání s pralesy v Amazonii vykazují mnohem lepší výsledky.

Zvýšení teploty téměř o jeden stupeň Celsia naopak vedlo v Jižní Americe a také v deštných pralesích v jihovýchodní Asii k tomu, že jejich mediálně zjednodušená funkce „plic“ planety je stále více neplatná.

Africký tropický pás se tak zdá být odolnější než porosty v povodí Amazonky. Vědci z Univerzity v Leedsu zkoumali vliv jevu El Niño v letech 2015 až 2016 na africké deštné pralesy v šesti afrických zemích – Demokratické republice Kongo, Gabonu, Kamerunu, Ghaně, Libérii a Republice Kongo.

„Nezaznamenali jsme žádné prudké zpomalení růstu stromů ani velký nárůst odumírání stromů v důsledku extrémních klimatických podmínek,“ uvedla vedoucí studie, klimatoložka Amy Bennettová z Univerzity v Leedsu. „Celkově se absorpce oxidu uhličitého neporušenými deštnými pralesy snížila o 36 procent, ale nadále fungovaly jako pohlcovače uhlíku, což zpomaluje rychlost změny klimatu,“ zdůraznila. 

Pozitivní zpráva

Stromy v afrických lesích stále plnily funkci odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry (alespoň v krátkodobém horizontu), i když se v tomto regionu zvýšila průměrná teplota o 0,92 stupně Celsia ve srovnání s obdobím 1980 až 2010. To je poměrně překvapivá a pozitivní zpráva, zdůraznil profesor geografie v Leedsu Simon Lewis, jenž se dlouhodobě věnuje výzkumu tropických pralesů.

Pralesy v Africe během jevu El Niño z atmosféry odstranily 1,1 miliardy tun oxidu uhličitého za rok, což se rovná celkové produkci emisí Velké Británie za tři roky. Naopak při stejných podmínkách lesy v Amazonii a na Borneu naopak z hlediska uhlíkové bilance kolabovaly. 

Autoři studie upozornili, že je obtížné určit přesnou teplotu, kdy africké porosty přestanou plnit funkci „filtrace vzduchu“. Na základě předchozích výzkumů ale tuto hodnotu odhadli na 32,2 stupně Celsia. 

Výsledek výzkumu ukazuje, že africké pralesy jsou v boji proti globálním změnám klimatu důležitější, než se dosud myslelo. I proto je potřeba věnovat větší pozornost jejich ochraně. 

Jeden z autorů studie, Bonaventure Sonke z Univerzity Yaoundé v Kamerunu, ocenil výsledek, který je vítanou zprávou v době, kdy negativní informace týkající se klimatické změny spíše převažují. Je ale nutné rychle snižovat globální emise oxidu uhličitého, protože další zvyšování teploty lesy na černém kontinentu nezvládnou. 

Pozornost světového společenství se dlouhodobě zaměřuje na Amazonii a ničení lesů hlavně v Brazílii, za což je kritizován místní prezident Jair Bolsonaro.

Na záchranu deštných pralesů chtějí dokonce západní státy USA, Velká Británie a Norsko věnovat miliardu dolarů. K iniciativě se hlásí i velké nadnárodní firmy Amazon, Nestlé a farmaceutický gigant GSK, které chtějí zabránit odlesňování. Ročně se plocha původních deštných pralesů sníží o 4,2 milionu hektarů.