Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Abonentka na hory. Regulace turistů se odkládá

Na Sněžku se bude dál stát fronta. Pokusy o regulaci turismu zatím neprošly

Abonentka na hory. Regulace turistů se odkládá
Už loni v létě se pod vrcholem Sněžky v Krkonoších tvořily dlouhé fronty a vznikala zácpa, kdykoliv se někdo na chvíli zastavil. | Profimedia.cz

Záběry ze Sněžky obležené turisty se loni staly jedním ze symbolů letní koronavirové dovolené. Češi nemohli k moři, tak se ve velkém vydali do Krkonoš. Na nejvyšší české hoře byla chvilkami hlava na hlavě. Správa tamního národního parku dokonce musela natáhnout ochranné sítě, aby bránila neukázněným výletníkům chodit na nejcennější chráněná místa.

Podobné to bylo i v jiných částech nejvyššího českého pohoří. Krkonoše patří mezi turisticky nejzatíženější národní parky v Evropě, turistů neustále přibývá a loni ten trend ještě posílila pandemie. Každoročně sem zavítá několik milionů lidí.

Podle národního parku už nelze hovořit o turismu, ale o „overturismu“, tedy o fenoménu, který trápí všechna populární místa ve světě – turismus se pro ně stává nebezpečnou zátěží, která může mít pro cenná území fatální následky. Proto také loni v létě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) prohlásil, že je zapotřebí vstup do nejvyhledávanějších oblastí české přírody omezit – a to nejpozději od letošní letní sezony. „Máme shodu s národními parky, že to vyzkoušíme. Lídrem bude Krkonošský národní park,“ řekl Brabec, podle něhož není únosné, aby se při výletu na Sněžku postupovalo v dlouhé frontě, která se okamžitě změní v zácpu, kdykoliv se někdo na chvíli zastaví.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit