Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

2038: Symbolické, ale přeceňované datum

Uhelná komise doporučila ukončit těžbu v roce 2038. Důležitější než termín však bude to, kolik uhlí se do té doby v Česku spálí.

2038: Symbolické, ale přeceňované datum
Největší česká uhelná elektrárna – Počerady – změní letos na silvestra vlastníka. Od Skupiny ČEZ ji přebírá Sev.en Energy. Ekologičtí aktivisté prodej kritizují a žádají urychlené odstavení zdroje. | Shutterstock.com

Nakonec to šlo až překvapivě hladce. Jasná většina 15 z 19 hlasů ve vládní Uhelné komisi zvedla v pátek 4. prosince ruku pro ukončení těžby a spalování uhlí v Česku v roce 2038. Ze tří navržených termínů prošel ten prostřední. Není to překvapivé; termín 2033 byl příliš ambiciózní pro majitele uhelných elektráren a tepláren, rok 2043 prosazoval už jen zmenšující se okruh konzervativních energetiků starého střihu.

Letopočet 2038 není z generátoru náhodných čísel, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jedná se o stejný rok, jaký pro odstavení posledního uhelného kotle zvolilo sousední Německo. Zároveň se jedná o rok, kdy by měl být v plném provozu nový jaderný blok v Dukovanech. Právě nad tímto projektem svítí velký otazník, který se s ubíhajícím časem dál zvětšuje.

Z pohledu udržení přijatelného klimatu na planetě je přitom vedlejší, k jakému datu ukončí svůj provoz poslední uhelné elektrárny. Důležitější bude, kolik uhlí se spálí a kolik oxidu uhličitého při tom unikne do atmosféry. Poslední informace z trhu v tomto směru svádějí k optimismu – většina uhelných bloků nejspíš skončí během příštích 10 let kvůli ztrátovému provozu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit