Menší jihoafrická biotechnologická společnost Afrigen Biologics na začátku února oznámila, že se jí podařilo vyrobit několik mikrolitrů (miliontin litru) vakcíny firmy Moderna. Vzhledem k tomu, že dotyčnou vakcínou se očkuje už déle než rok, lze její – Modernou neschválené – okopírování sotva označit za vědecký průlom. Přesto jde o pozoruhodnou zprávu, která ukazuje hloubku příkopů vykopaných mezi velkými farmaceutickými firmami na jedné straně a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a desítkami vlád chudého jihu na straně druhé.
Spor se vede o to, jestli mají být vakcíny proti covidu-19 chráněny patenty jako obvykle, nebo mají dostat výjimku tak, aby je coby generika mohl vyrábět kdokoli. Obě strany mají své argumenty. Farmaceutické firmy tvrdí, že bez patentů nevydělají dost peněz a nebudou moci dostatečně investovat do nákladného vývoje nových vakcín a léků. Druhá strana argumentuje skutečností, že zhruba sedmdesát procent moderních mRNA vakcín společností Moderna a Pfizer–BioNTech skončilo v bohatých zemích a „chudý svět“ se musel spokojit se zbytkem. Navíc čísla mluví jasně: zatímco v Evropě se mohl naočkovat, kdo chtěl, v řadě afrických zemí – včetně třeba 200milionové Nigérie – dostalo vakcínu méně než deset procent obyvatel.
Když to nejde po dobrém
Spor se táhne od října 2020, kdy Jihoafrická republika a Indie spolu s vládami šedesáti dalších států navrhly Světové obchodní organizaci (WTO) výjimku z platnosti dohody TRIPS, která zaručuje farmaceutickým firmám (zpravidla) dvacetiletý monopolní patent na jejich výrobky. Na výjimce, která se měla týkat veškerých patentů na covidové vakcíny, léky a testy, by se ovšem muselo shodnout všech 164 členských států WTO, a tak se ji – byť se k podporovatelům překvapivě přidaly i Bidenovy Spojené státy – nepodařilo prosadit dodnes. Loni v červnu proto Světová zdravotnická organizace spustila v Jihoafrické republice technologický hub, jehož cílem je okopírovat vakcínu Spikevax vyráběnou Modernou, byť ta – stejně jako společnost Pfizer – jakoukoli spolupráci odmítla a klíčovou složku vakcíny (sekvenci mRNA, která v lidském těle spouští imunitní reakci) si kontroverzně patentovala.
Pak už to šlo rychle. Na konci září se do výroby řečené mRNA sekvence pustil tým z University of the Witwatersrand v Johannesburgu. Spolehnout se přitom mohl na peníze poslané z Francie, Německa či Belgie a kromě toho na odbornou pomoc řady špičkových vědců z celého světa včetně odborníků z amerického Národního zdravotnického institutu (NIH), který s Modernou spolupracoval na vývoji vakcíny, ovšem nyní s ní vede patentovou při. Na začátku prosince univerzita klíčovou komponentu vakcíny dokončila, což tamní šéf výzkumu genové terapie Patrick Arbuthnot okomentoval pro prestižní vědecký časopis Nature slovy: „Nenechali jsme se zastrašit, protože syntéza mRNA je poměrně obecný postup.“ Hned poté se do výroby zapojila Afrigen Biologics a sekvenci mRNA obalila lipidovými (tukovými) nanočásticemi, které účinnou látku roznášejí po těle.
Dalším postupným úkolem je začít vakcínu vyrábět v mnohem větších objemech a Afrigen Biologics už podle agentury Reuters slíbila, že svou technologii předá brazilským a argentinským farmaceutickým společnostem. Světová zdravotnická organizace počítá s tím, že do fáze klinických testů by vakcína mohla vstoupit letos v listopadu.
Miliardy a miliardy
Je to hezký příběh s mnoha hrdiny, jenže nezpochybnitelným vítězem jsou stále velké farmaceutické firmy. Zisky z prodeje vakcín jsou jedním slovem úchvatné. Moderna na začátku ledna uvedla, že pro letošek podepsala smlouvy na dodávku vakcíny za 18,5 miliardy dolarů, a Pfizer očekává, že letos za svoji vakcínu utrží dokonce 32 miliard dolarů. Čas navíc rychle běží a není jisté, jestli „svobodná“ vakcína vůbec někdy k něčemu bude a jestli po svém dokončení nebude beznadějně zastaralá. Nemusí to tak ale být navždy: hned u příští generace vakcín může kopírování zabrat řádově méně času. Vznik silného kartelu – složeného ze Světové zdravotnické organizace, desítek vlád, špičkových vědců a veřejného mínění, které je na „nenažranost“ farmaceutického průmyslu obzvláště citlivé – není pro výrobce vakcín do budoucna ani trochu dobrá zpráva.
32 mld.
dolarů získá letos podle svých odhadů farmaceutická společnost Pfizer za prodej vakcíny Comirnaty.
18,5 mld.
dolarů činí objem smluv na dodávku vakcíny Spikevax, které pro letošek podepsala farmaceutická společnost Moderna.
