Změna energetického dogmatu: nebojme se elektřinu dovážet
Česko by mělo zvládnout i 55procentní redukci emisí oxidu uhličitého. Studie poradenské firmy McKinsey vyzývá k odstavení většiny uhelných bloků a omezení vývozu elektřiny.
Energetika - ilustrační foto | Tomáš Novák
Omezení emisí skleníkových plynů v České republice o 55 procent do roku 2030 (oproti výchozímu stavu z roku 1990) je zvládnutelné. Podle dnes zveřejněné studie poradenské společnosti McKinsey & Company bychom měli začít tím nejlevnějším a nejsnadnějším úkolem. Doporučení zní omezit provoz uhelných elektráren a místo exportu elektřiny začít menší objem elektřiny dovážet ze zahraničí.
Autorský tým McKinsey tím zpochybnil dogma, na kterém stojí energetická strategie posledních 100 let. Ostatně ministerstvo průmyslu a obchodu v roli autora Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů prosazuje přebytkovou bilanci v obchodu s elektřinou dodnes. Jak zmínil spoluautor studie Viktor Hanzlík, český přístup by měl být ryze pragmatický. „Pokud nám sousední státy chtějí posílat přebytky levné elektřiny hlavně z větrných elektráren, měli bychom toho využít,“ navrhuje Hanzlík.
Závislost na dovozu by přitom neměla být nijak vysoká. Zatímco v minulých letech Česko vyváželo okolo 13 miliard kilowatthodin elektřiny (skoro pětinu vyrobené elektřiny), v roce 2030 by mohlo dovézt zhruba šest miliard kilowatthodin (tedy necelou desetinu z odhadované netto spotřeby elektřiny v té době). Současně autoři studie McKinsey doporučují Česku udržovat dostatečný výkon elektráren v záloze, aby v případě nedostatku elektřiny z obnovitelných zdrojů mohlo pokrýt 100 procent domácí spotřeby – i s rezervou.
Přijatelných 500 miliard
Náklady na splnění cíle vytyčeného Evropskou unií do roku 2030 dosáhnou dle propočtu odborníků z McKinsey zhruba na 500 miliard korun. Tato částka je vysoká jen na první pohled, značnou část peněz by energetické a průmyslové podniky musely při obnově starých technologií vynaložit tak jako tak. Navíc se zde otevírá příležitost získat stovky miliard korun z fondů Evropské unie, ať už jde o standardní evropské strukturální fondy, nebo o nově otevírané programy – Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace nebo takzvaný Plán na podporu oživení Evropy (Recovery Fund).
Co se týká elektroenergetiky, během deseti let by měla skončit většina výkonu uhelných elektráren a tepláren. Nahradit je může třeba kombinace 2500 megawattů výkonu nových solárních panelů, 700 megawattů výkonu větrných a 1200 megawattů plynových elektráren. Výrazně nákladnější a technicky náročnější bude dekarbonizace energetiky v období let 2030 až 2050, kdy se Česko bude muset vypořádat s úplným koncem fosilních paliv v energetice, průmyslu i v dopravě.
Vedoucí partner pražské pobočky McKinsey & Company Daniel Svoboda nepovažuje dnes zveřejněnou studii za doporučení ani předpovídání budoucnosti, jedná se podle jeho slov o „nezávislý technokratický pohled“ na to, jak najít cestu k nejlevnější a nejefektivnější dekarbonizaci české energetiky.
Na studii kriticky reagovalo ekologické Hnutí Duha, kterému vadí malý zájem studie McKinsey o problematiku energetické účinnosti, ale také upřednostňování zemního plynu při náhradě uhlí a pomalý růst výkonu obnovitelných zdrojů. Kriticky se vyjádřilo rovněž k faktu, že studie počítá po roce 2030 s výstavbou a provozem dvou velkých jaderných bloků.
