Zeman mluví o zakomplexovaných nulách, na sebe má ale jiný metr

Velkého státníka dělá také velkorysost, umění uznat své nedostatky, chyby, přešlapy a omluvit se za ně. Protože omluva není známka slabosti, ale schopnost povznést se nad vlastní ego, je to známka lidskosti a slušnosti. 

Dosluhující prezident Miloš Zeman toho ve svém rozlučkovém projevu, ve svém „vánočním poselství“, nebyl schopen. Místo toho se ve větší části televizního monologu věnoval vyprávění toho, jak byl skvělý politik a co všechno dokázal. Ano, byl to politik, který mnohé dokázal a významně ovlivnil chod českých polistopadových dějin. 

Na druhou stranu se ale v jeho projevu místo na kritičtější sebereflexi, velkorysost (nebo alespoň náznak velkorysosti) nenašlo. Naopak si opět neodpustil „jedovatou slinu“, když o svých kriticích mluvil jako o zakomplexovaných nulách – byť nikoho konkrétního nejmenoval.

Poslední Zemanova facka? Prezident opět potvrzuje, že mu v politice vždy šlo jen o sebe

Ať už to Miloš Zeman se jmenováním nového šéfa Ústavního soudu myslí vážně, nebo jde jen o jeho obvyklou provokaci, je to další důkaz, že vlastní prospěch a vyřizování účtů vždy stavěl nad zájmy společnosti.

Ať už to Miloš Zeman se jmenováním nového šéfa Ústavního soudu myslí vážně, nebo jde jen o jeho obvyklou provokaci, je to další důkaz, že vlastní prospěch a vyřizování účtů vždy stavěl nad zájmy společnosti.

A tak z celého proslovu je nakonec možná zajímavější to, co Miloš Zeman neřekl, než co řekl. Když například na začátku své řeči oprávněně odsoudil ruskou brutální agresi na Ukrajině, nezmínil, že to byl právě on a jeho nejbližší spolupracovníci, kdo dlouhé roky tlačili Českou republiku do Putinovy náruče.

Byl to Zeman, který si s kremelským diktátorem a válečným zločincem notoval v tom, jak je „novinářů moc a měli by se likvidovat“, nebo který se vysmíval americké rozvědce, jež s předstihem varovala před ruským vpádem na Ukrajinu.

Když nemáš program, dej tam Ukrajince. Babiš láká voliče SPD

Andrej Babiš opět vytáhl osvědčenou ukrajinskou kartu. Útočí tak na vládu, ale zároveň se snaží získat do prezidentské volby hlasy protiuprchlicky naladěných voličů Okamurovy SPD.

Andrej Babiš opět vytáhl osvědčenou ukrajinskou kartu. Útočí tak na vládu, ale zároveň se snaží získat do prezidentské volby hlasy protiuprchlicky naladěných voličů Okamurovy SPD.

Když Zeman kritizoval evropský Green Deal coby zelený fanatismus, už nepřipomněl, že se k němu svým podpisem přihlásil za Českou republiku tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže to by okopal kotníky svému favoritovi, kterého chce vytáhnout na Pražský hrad coby svého nástupce.

Šlo by se ale vrátit hlouběji do historie, do doby opoziční smlouvy, kterou Zeman tak vychvaloval. Avšak už neřekl, jaký zásadní dopad to mělo na celkovou atmosféru ve společnosti, jak „naše mladá demokracie“ dostávala na frak, jak se rozbujel klientelismus a rozdávání politických trafik.

Příkladů toho, co Zeman neřekl, by se samozřejmě našlo o dost více. Snad jeho nástupce na Hradě bude mnohem velkorysejší a bude to mnohem větší státník, kterému nebude vadit, když se za své chyby veřejně omluví.

Nechodit do debat? Babiš se bojí. A přebírá Zemanovu taktiku

Rozhodnutí Andreje Babiše – respektive jeho volebního týmu – nechodit minimálně do konce roku do televizních debat je spíše volbou menšího zla. A také napodobováním taktiky Miloše Zemana před jeho druhým zvolením hlavou státu.

Rozhodnutí Andreje Babiše – respektive jeho volebního týmu – nechodit minimálně do konce roku do televizních debat je spíše volbou menšího zla. A také napodobováním taktiky Miloše Zemana před jeho druhým zvolením hlavou státu.