Spodní prádlo nosíme každý den, podle nových zjištění bychom ale měli věnovat větší pozornost tomu, jaké si zvolíme. Výzkum provedený v rámci evropského projektu ToxFree Life zjistil, že každé třetí testované spodní prádlo obsahuje rakovinotvorné bisfenoly. U každého dvacátého jsou pak dokonce přítomné v míře překračující bezpečnou hranici.

Do projektu ToxFree Life se zapojila spotřebitelská organizace dTest a také neziskový spolek Arnika. Ten se zabývá ochranou životního prostředí, bojuje za méně odpadů i nebezpečných látek a také se zasazuje o účast veřejnosti v územních a stavebních řízeních.

Do testování bylo zahrnuto 166 vzorků spodního prádla zakoupeného napříč pěti evropskými státy. Přesně 79 z nich bylo dostupných na českém a slovenském trhu, zbytek pocházel z Rakouska, Maďarska a Slovinska. I tyto výrobky si však Češi mohou přivézt ze zahraničních cest, případně si je zakoupit na některém e-shopu.

Výsledky ukázaly, že 82 procent prádla ze syntetických vláken obsahovalo nebezpečné bisfenoly. „Test prokázal, že nejvíce na to doplácejí ženy. Dámské spodní prádlo je obecně častěji vyrobeno ze syntetických látek, je tedy bisfenoly zatíženo zdaleka největší mírou,“ říká odbornice na toxiny ve spotřebním zboží Karolína Brabcová.

„Pánské nebo dětské spodní prádlo bývá z větší části bavlněné, a vykazovalo tak v testu podstatně lepší výsledky – tři čtvrtiny dívčího spodního prádla a čtyři pětiny chlapeckého a pánského byly bez bisfenolů,“ doplňuje expertka.

V Evropské unii je obsah bisfenolů regulován v případě materiálů určených pro styk s potravinami nebo u hraček pro děti do tří let. Méně pozornosti je ze strany úřadů věnováno textilu. „Paradoxně je prádlo na panenkách regulováno přísněji než to lidské, dětské panenky jsou tak více chráněny než zdraví skutečných dětí, žen a mužů,“ popisuje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.

Zároveň ale dodává, že nošením nejhůře hodnoceného prádla, mezi které patří například Dedoles veselé bezešvé dámské kalhotky nebo u pánů Adidas Trunk boxerky 3 pack, si člověk nepřivodí akutní potíže. „Je však třeba vzít v potaz, jakému množství nežádoucích látek jsme denně celkově vystaveni. Domníváme se, že je klíčové, aby úřady co nejrychleji zavedly plošnou regulaci toxických látek a lépe chránily spotřebitele.“

Bisfenoly jsou skupinou chemických sloučenin primárně využívaných při výrobě plastů – konkrétně polykarbonátu – a epoxidových pryskyřic. Oba tyto materiály figurují v široké škále běžného spotřebního zboží, a to od plastového nádobí po vnitřní nátěry konzerv až po textilie.

Vzhledem k jejich hojnému průmyslovému využití lze dnes na bisfenoly narazit ve vodě, živočiších i lidském organismu napříč všemi věkovými kategoriemi. Kontakt s bisfenoly s sebou přináší řadu negativních důsledků, například zvýšené riziko potratu, vzniku rakoviny prsu a prostaty, obezity nebo metabolických poruch. Neblaze také působí na vývoj malých dětí.