Několikrát za rok u moře nebo v lázních, v zimě na horách, samozřejmě vlastní auto a někdy i luxusní motorka za stovky tisíc korun, pravidelné návštěvy restaurací nebo kulturních akcí. V Česku žijí desítky tisíc seniorů, kteří si mohou dovolit život, o němž se třeba mladým rodinám s dětmi a hypotékou může jenom zdát. Například pro cestovní kanceláře představují senioři významnou část zákazníků, totéž platí u lázeňských provozoven, kde důchodci samoplátci rozhodně nejsou výjimkou. Některé firmy se na movitější klientelu seniorského věku vyloženě specializují.

Smyslem tohoto textu v žádném případě není ostrakizovat penzisty, kteří berou slušný či více než slušný důchod, ale poukázat na to, jak zavádějící jsou paušalizující výroky politiků o „chudých důchodcích“. Při debatách o naprosto nezbytné reformě penzí jim neutečeme.

Až pětina turistů

Paní Ireně z nevelkého středočeského města bude letos sedmdesát a už se těší na červnový pobyt v letovisku v Řecku. „Byla jsem už ale také u moře v Itálii, ve Španělsku, v Tunisku nebo Egyptě. Když to vyjde, jedu i dvakrát za rok, mimo hlavní sezonu jsou ceny nižší. Jednou s kamarádkou, jednou s vnoučaty,“ pochlubila se seniorka. „Kamarádka byla dokonce na Kapverdských ostrovech, mě by exotika taky lákala, ale nevím, jestli bych dlouhou cestu ještě zvládla.“

Není to nic výjimečného. Penzisté jsou stálou a významnou klientelou cestovních kanceláří.

„Senioři ve věku nad 65 let zaujímají osmnáctiprocentní podíl v české cestující veřejnosti. Z pohledu cestovních kanceláří tak představují důležitý a perspektivní segment,“ uvedla výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková, podle níž se v případě zahraničních dovolených zajímají především o poznávací zájezdy s kvalitním průvodcem.

Pavel Baroch

Dodala, že zákazníkům vyššího věku cestovní kanceláře nabízejí slevy z katalogových cen v průměrné výši pět až sedm procent. Senioři rádi cestují do Chorvatska, Španělska včetně Baleárských ostrovů, Itálie, Řecka a Bulharska. „Velkému zájmu se těší také slovenské a maďarské termální lázně a autobusové poznávací zájezdy po Evropě,“ řekla Chaloupková.

Senioři podle ní rádi vyrážejí rovněž na exotické poznávací zájezdy, například do Jižní Ameriky, Spojených států, Malajsie nebo Kambodže. V Evropě to je zase Norsko nebo Madeira. „Průměrná doba dovolené je delší než u turistů ve věku patnáct až čtyřiašedesát let, tedy minimálně týden. Výjimkou nejsou ani několikatýdenní pobyty,“ upřesnila Chaloupková. V cestovních kancelářích a agenturách se setkávají také s penzisty, kteří jedou na dovolenou několikrát za rok.

Senioři se podle ní orientují na ubytování v kvalitnějších čtyřhvězdičkových hotelích, předem platí dopravu, stravu nebo služby českého delegáta. „Za zájezd utratí více než třeba rodiny s dětmi. Podle informací od delegátů ale utrácejí méně v místě pobytu,“ poznamenala Kateřina Chaloupková z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

Podle mluvčí Čedoku Kateřiny Pavlíkové tvořili v roce 2022 turisté nad šedesát let přibližně třináct procent všech klientů, kteří využili služeb této cestovky. „Vyhledávají zejména poznávací zájezdy, lázeňské pobyty a u dovolených u moře rezervují nejčastěji termíny na začátku nebo na konci sezony, kdy v destinacích panují příjemnější teploty. O prázdninách na zájezdy míří nejčastěji prarodiče s vnoučaty,“ uvedla Pavlíková.

Nejoblíbenějšími cíli jsou u poznávacích zájezdů Francie, Itálie nebo Velká Británie. Populární jsou i vlakové zájezdy do Švýcarska. „U jednodenních zájezdů během adventu vedou města v sousedních státech, tedy v Rakousku, Německu nebo Polsku,“ konstatovala Pavlíková, podle níž někteří penzisté jedou na dovolenou v létě i v zimě. „Senioři si chtějí užívat dovolenou naplno, objevují destinace, do kterých třeba dříve nemohli cestovat, nebo se naopak na svá oblíbená místa vracejí, často i s vnoučaty. Mají také zájem o jednodenní adventní zájezdy, různé výlety, architekturu, kulturu a další podobné zážitky.“

Senioři v lázních

Pokud důchodci vyrážejí s Čedokem do lázní, nejčastěji si objednávají pobyty v maďarských Harkánech nebo v českých lázeňských městech, jako jsou Luhačovice, Mariánské Lázně nebo Karlovy Vary. Sanatoria přitom pro seniory připravují speciální zvýhodněné nabídky.

„Z pohledu lázeňství v České republice je cílová skupina klientů 60+ stěžejní, jelikož lázně navštěvují i jako samoplátci a v posledních letech tvoří stále vyšší procento. Této skutečnosti jsou si vědomy i samotné lázně a snaží se pro tuzemskou klientelu připravovat atraktivní nabídky pobytových balíčků,“ uvedl Vladimír Nácal, manažer portálu Pobyty pro seniory, který nabízí především lázeňské, ale také wellness a víkendové zájezdy pro lidi nad 55 let.

„Senioři jsou v očích široké veřejnosti často vnímáni jako osoby neaktivní, bez větších možností. Naši klienti jsou ale pravým opakem,“ konstatoval Nácal, podle něhož jsou nejoblíbenější různé akční nabídky, které si mezi sebou senioři doporučují. „Průměrná rezervace je v délce šesti nocí s polopenzí, se zhruba dvanácti procedurami v ceně devět tisíc korun za osobu,“ dodal Nácal.

V kurzu jsou podle něho zejména západočeské lázně, ale oblíbené jsou rovněž Luhačovice, Poděbrady, Karlova Studánka nebo Lednice. „Mezi našimi stálými klienty je přibližně deset procent zákazníků, kteří jezdí alespoň dvakrát za rok. Jsme rádi, že máme také klienty, kteří našich služeb využívají i čtyřikrát ročně,“ dodal Vladimír Nácal.

To, že movití senioři patří mezi významnou zákaznickou skupinu, si uvědomuje stále více firem, které se na tuto klientelu speciálně zaměřují. „Žijeme v době, která vyznává kult mládí, a z převahy mladých lidí na reklamních vizuálech bychom snadno mohli nabýt dojmu, že tahle země není pro starý. Přesto právě starší generace představují významnou, často i nejdůležitější cílovou skupinu mnoha prémiových značek,“ řekl Ondřej Tyleček, generální ředitel kreativní agentury Fairy Tailors.

Je to podle něj logické. Tito lidé jsou totiž na vrcholu svých příjmů nebo mají našetřeno a zainvestováno, hypotéky jsou už také zaplacené. „Disponují dostatkem času a díky pokroku v medicíně jim často slouží i ve vyšším věku zdraví, takže si mohou užívat,“ poznamenal Tyleček. Počet let, která Češi tráví v penzi, se skutečně stále zvyšuje. Zatímco v roce 2000 byla tato doba v průměru necelých dvacet let, nyní je to přibližně o čtyři roky více. Muži, kteří obvykle umírají dříve, pobírají penzi v průměru více než osmnáct let. U žen je to téměř o deset let déle.

Motorkář Petr Pavel

Podle Tomáše Vacka, partnera reklamní agentury Contexto, patří zabezpečení senioři již roky k velmi zajímavým cílovým skupinám pro mnoho produktů. „Nejtypičtější jsou samozřejmě služby spojené s cestováním, kdy bohatí senioři velmi rádi cestují jak za odpočinkem, tak za poznáním,“ poznamenal Vacek, podle něhož se k dalším oblastem orien­tovaným na penzisty řadí pořádání různých kurzů nebo rozvojových programů včetně těch zaměřených na cvičení.

Mezi vhodné produkty patří ale také ty, které by člověk na první dobrou neočekával, například segment motorek či kabrioletů. „Ano, senioři zřejmě nebudou preferovat tu nejvíc ‚nadupanou mašinu‘ na závodní okruh, ale nějaký stroj ze segmentu ‚cruise‘ (styl motorky pro pohodlnou jízdu i při nižších rychlostech, pozn. red.) si mnozí senioři rozhodně velmi rádi dopřejí,“ dodává Vacek.

Pavel Baroch

Jeho slova potvrzuje Dan Odehnal, prodejce z obchodu Harley-Davidson Praha, podle něhož senioři nad šedesát let tvoří asi třetinu veškeré klientely jeho firmy. Ročně si tam pořídí stroj, jehož základní cena začíná zhruba na 400 tisících korunách, desítky starších zákazníků. „Kupují nové, ale i ojeté,“ uvedl Odehnal, podle něhož jde obvykle o celoživotní motorkáře. Firma má stálou klientelu, ale přicházejí i noví zájemci.

Ostatně do kategorie movitých motorkářů patří rovněž nový prezident Petr Pavel, který začátkem března dorazil na výstavu motocyklů do pražských Letňan na svém stroji. Deník Blesk pak spočítal, že prezidentovo R 1250 GS od BMW lze v motosalonu pořídit za 589 tisíc korun. Na další desítky tisíc pak vychází další Pavlova výbava včetně motorkářské bundy a kalhot.

Podle některých marketérů ale mnohé firmy velkého potenciálu finančně zabezpečených osob v seniorském věku dostatečně nevyužívají. „Na uživatele z této demografické skupiny se často zapomíná a jsou opomíjeni, pokud jde o reklamní a marketingové kampaně,“ řekl Jan Bindr, jednatel digitální agentury Optimio. Velké příležitosti, jak tuto skupinu oslovit, nabízí podle něho například Facebook, kde jsou starší lidé poměrně aktivní a tráví na něm i hodně času. Z více než sedmi mi­lionů českých uživatelů této sociální sítě tvoří lidé nad 55 let přibližně milion. 

Čeští důchodci v číslech

Penzistů s nadprůměrnými příjmy díky pravidelným valorizacím přibývá. Zatímco například ke konci roku 2015 (když byla průměrná mzda 26 611 korun) pobíralo podle České správy sociálního zabezpečení penzi v pásmu 30 tisíc až 39 999 korun 715 seniorů, v roce 2021 to bylo už téměř jedenáct tisíc lidí, a loni v prosinci dokonce více než 26 tisíc osob. Letos jich nepochybně opět přibylo, protože v lednu se důchody znovu valorizovaly. Důchodcům s vyšší penzí přitom díky současnému systému naskočilo více peněz než těm, kteří berou méně. Takže zatímco senior s důchodem deset tisíc korun si přilepšil o 452 korun, u penze ve výši 32 tisíc to bylo o 1574 korun více. Přibývá i těch, kteří mají starobní penzi vyšší než sedmdesát tisíc, byť v tomto případě jde jenom o jednotky. V roce 2015 byli takoví důchodci tři, předloni jich bylo čtrnáct a v prosinci 2022 už jedenapadesát. V loňském roce přitom dosáhla průměrná mzda 39 858 korun hrubého a průměrný důchod byl 18 061 korun.

Pro důchodce je ideální, když žijí ve společné domácnosti dva partneři, mají vlastní bydlení, neplatí velké peníze za energie a nemají žádné finanční závazky. „Situace seniorů se od loňského září zlepšuje. Pomohla jim mimořádná valorizace, na kterou navázala lednová řádná valorizace, i výchovné 500 korun,“ konstatovala Eliška Dvořáková z výzkumné organizace PAQ Research ve zprávě k průběžnému průzkumu Život k nezaplacení, který agentura připravuje ve spolupráci s Českým rozhlasem.

Podle posledních údajů PAQ Re­search dokážou vícečlenné domácnosti seniorů měsíčně uspořit v průměru 5,5 tisíce korun oproti sedmi tisícům na podzim 2021, tedy ještě před nástupem razantní inflace. Dokonce i samostatně žijící senioři mohou z penze stále ušetřit okolo 1,3 tisíce korun. „Část samostatně žijících seniorů si i trochu polepšila. Na šestnáct procent klesl počet těch, kterým po zaplacení jídla a bydlení zbývá sto korun na den. Loni v červenci jich bylo 27 procent, v listopadu 2021 dokonce 23 procent,“ uvedla Dvořáková. I tak podle ní zhruba polovina samostatně žijících seniorů stále končí po zaplacení všech výdajů v minusu nebo se pohybuje okolo nuly.

Mnozí senioři, kterým to zdravotní stav, ale i místní podmínky umožňují, si ke své penzi přivydělávají. A není jich málo. Podle lednové zprávy Českého statistického úřadu, jenž vycházel z údajů ze sčítání lidu v roce 2021, se počet pracujících důchodců za posledních deset let více než zdvojnásobil – pracuje jich 566 tisíc, což představuje 10,7 procenta všech zaměstnaných.