Kamil K. byl se svým kamionem zhruba v polovině dálnice D1, dopravní aplikace na cestě do Prahy nehlásily žádné větší komplikace, a tak se těšil, že už za pár hodin zaparkuje kamion v depu a stihne večerní pivo s kamarády. O pár minut později částečně i vlastní nepozorností zavinil dopravní nehodu. Nikomu se naštěstí nic nestalo a policií přivolaná odtahová služba odvezla kamion do servisu. „Žádné drama,“ vyprávěl ještě večer kamarádům u piva. O to větší rozčarování přišlo o několik týdnů později, když dorazila faktura od odtahovky. Místo očekávaných 20 tisíc tisíc na ní svítila suma o 15 tisíc korun vyšší. Částku odmítl zaplatit a obrátil se na svého právního zástupce. 

Na českých dálnicích, zvláště na D1, to není nic neobvyklého a řidiči často platí nesmyslně předražené odtahy. V posledních dnech se v médiích objevilo podobných případů několik. Naposledy třeba společnosti Jerex, která si za své služby naúčtovala o několik tisícovek více, než má uvedeno ve smlouvě s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). 

Silná trojka

Jerex je jednou ze tří firem, které obhospodařují odtahy na D1 na základě smlouvy uzavřené s majitelem komunikace, tedy se státním ŘSD. „Musíte rozlišovat dvě věci, náklady za odtah a vícenáklady, třeba za likvidaci oleje, který vyteče z nádrže havarovaného kamionu, a podobně. Všechno musíte někam odvézt, nechat zlikvidovat,“ obhajuje vyšší platby za odtahy nad rámec platných ceníků předseda Sdružení odtahových služeb Václav Jakeš. Ten je současně jednatelem firmy Pretol, další ze tří společností, které má ŘSD nasmlouvané pro odtahy na dálnici D1. Poslední smluvní odtahovkou pro D1 je Auto Pražák.

Na nejfrekventovanější české dálnici probíhá nejostřejší konkurenční boj o kšefty za desítky milionů korun, boj o to, zda se odtah na dálnicích stane výhodným byznysem jen pro několik vybraných firem. Jinak řečeno, zda si řidiči budou moci na dálnici zavolat odtahovou firmu své pojišťovny, nebo správce komunikace ŘSD pošle svého smluvního partnera. „Musíme mít k dispozici techniku, vysoutěžit tendr, máme danou velkou zodpovědnost. Podle nás je v rozporu se zákonem, když z dálnice odtahuje i firma, která nemá za nic odpovědnost a nevyhrála žádný tendr,“ tvrdí jednatel společnosti Pretol. 

Aktuálně se odtahovka může k řidiči porouchaného vozidla dostat třemi způsoby. Řidič zavolá sám firmu, kterou mu zaplatí jeho pojišťovna. O dalších dvou způsobech rozhoduje zasahující policista. Ten může zavolat na Nehodové centrum pojišťoven, které vyšle na místo smluvního partnera (nejčastější řešení), nebo oznámí ŘSD, že vozidlo na vozovce brání provozu. To pak vyšle svého smluvního partnera, což platí hlavně na dálnicích. 

Poslanec Kott v akci

Odtahové služby se smlouvou u ŘSD chtějí zaběhlou praxi změnit. Požadují, aby především na dálnicích policie informovala jen ŘSD a to poslalo na místo jednoho ze svých smluvních partnerů. Právě toto řešení se návrhem novely pozemního zákona snaží prosadit poslanec za ANO Josef Kott. Zatím marně, sněmovna vrátila jeho návrh do druhého čtení; část kolegů nad jeho návrhem nechápavě kroutila hlavou. Další příležitost dostane Kott již na podzim, kdy bude sněmovna jeho návrh opět projednávat. Kottova novela dost popudila nejen samotné pojišťovny a menší odtahovky, ale i policejního prezidenta Jana Švejdara. Ten v této souvislosti napsal dopis, ve kterém varuje, že pokud bude Kottova novela schválena, hrozí mezi odtahovkami na dálnici monopol a korupce. 

„Nebude přípustná jiná varianta, než že odstranění překážky zajistí vždy vlastník dálnice. Řidič si tak nebude moci zajistit odtah, který má hrazený svou pojišťovnou v rámci asistenčních služeb,“ sdělil policejní prezident v reakci na otázky, které mu týdeník Hrot zaslal. 

Švejdar rovněž upozornil, že není zřejmé, zda má ŘSD v současné době na všech dálnicích zajištěné odtahy prostřednictvím partnerů. „Není tedy jasné, jak budou odtahy probíhat právě na případně takto nezajištěných úsecích dálnic,“ říká. „I na úsecích, kde má ŘSD zajištěné partnery, nemají tito tak velkou a potřebnou kapacitu, případně odpovídající dojezdovou vzdálenost jako stávající funkční systém provozovaný plošně po celé ČR na základě dlouhodobě osvědčeného zajišťování odtahů vozidel prostřednictvím Nehodového centra pojišťoven.“

Policie navíc tvrdí, že jí Kottův návrh nejenže nepřidá žádné pravomoce, ale ty současné ještě omezí. Pokud si totiž motorista na dálnici zavolá svůj vlastní odtah a na místo mezitím přijede policista, ten bude muset (pokud bude schválena novela) rozhodnout jinak a nařídit majiteli komunikace odstranění překážky. Jinak řečeno motoristova odtahovka přijede zbytečně, kšeft dostane konkurence, která má smlouvu s ŘSD. 

„Považujeme za nutné k tomuto dále zmínit, že motorista nebude dopředu znát cenu nuceného odtahu,“ sdělila mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. A problémů bude víc. Hrozí třeba dohady o výši úhrady nákladů za tyto nesmluvní odtahy – proč by je měl řidič platit ze svého, když je má od své asistenční služby v rámci pojištění zadarmo?

Majitel auta navíc nebude schopen ovlivnit, kam bude vůz odtažen, hrozí i zadržování vozidla odtahovkou, pokud nebude jeho majitel ochoten zaplatit, a řada dalších problémů. Velká část případů tak nakonec může skončit u soudu. 

Není ani jisté, zda bude taková změna v praxi vůbec fungovat. „Mohlo by se zdát, že touto novelou bude zajištěno rychlé odstranění vozidla z tělesa dálnice. Zde upozorňujeme, že i v současné době řešíme případy, kdy je vyžádán odtah po vlastníkovi dálnice, ale ten není okamžitě zajištěn. Místo je například jen označeno světelnou šipkou a vlastník komunikace odtah neprovede,“ říká mluvčí Rubášová.

Kam zmizel sponzor? 

Mít smlouvu s ŘSD na odtahy na dálnicích je velmi výnosný byznys: máte zajištěný celkem pohodlný příjem z odtahů vozidel a často se dostanete i k dalším zakázkám. Dokazuje to i příběh firmy Pretol, společnosti, která se v posledních letech vypracovala z regionální firmičky na podnik s obratem ve výši desítek milionů korun. 

Týdeníku Hrot se podařilo získat dokumenty, které mohou naznačovat příčiny nenadálého vzestupu Pretolu. Vyplývá z nich, že společnost v roce 2016 poslala do hnutí ANO 2011 sponzorský příspěvek ve výši 100 tisíc korun. Vše bylo řádně zaregistrováno i v účetní závěrce hnutí za zmíněný rok. Teď však ze seznamů sponzorů společnost záhadně vypadla. „Přispěli jsme, proč teď nejsme na seznamu, skutečně nevím, ale určitě se to dá někde dohledat,“ říká jednatel společnosti Václav Jakeš.

Týdeník Hrot v této souvislosti poslal i několik otázek tiskovému odboru hnutí ANO. Mimo jiné nás zajímalo, proč byla společnost odstraněna ze seznamu dárců, jestli jí byl příspěvek vrácen a zda to vše souvisí s návrhem novely zákona o pozemních komunikacích, který sněmovně předložil poslanec ANO Kott. Do uzávěrky tohoto čísla tiskový odbor ANO na zmíněné otázky neodpověděl. 

Jak již bylo řečeno, Pretol nevydělává jen na odtazích vozidel z komunikací, hlavně dálnice D1, ale získává od státu další zajímavé zakázky. Z dokumentů, které má týdeník Hrot k dispozici, vyplývá, že jen od května 2015 do května 2020 uzavřel Pretol se státem 178 smluv v celkové hodnotě přesahující 173 miliony korun. Firma mimo jiné inkasovala letos v březnu takřka šest milionů korun za opravu svodidel na dálnici či sedm milionů korun za odtěžení zeminy z D1 v červnu loňského roku.

Audit na dopravě

V této souvislosti je třeba upozornit ještě na jeden detail. Společnost CRIF zveřejňuje statistiku smluv firem se státem. Na něm se objevil i Pretol, ale zatímco v únoru letošního roku bylo uvedeno, že firma uzavřela se státem 295 smluv za 796,1 milionu, aktuálně tam je uvedeno již zmíněných 178 smluv celkem za 173 milionů. Podobné „statistické úpravy“ potkaly i eseróčko Plus P, která má stejného jednatele jako Pretol, tedy Václava Jakeše. Zatímco dle údajů z letošního února společnost uzavřela se státem 118 smluv za 591 milionů, aktuálně je to prý jen 38 smluv celkem za 89 milionů. Proč se statistika zakázek tak výrazně změnila, se týdeníku Hrot do konce uzávěrky tohoto čísla nepodařilo objasnit. 

Podobné zakázky jako Pretol dostávají i další odtahovky, které mají smlouvu s ŘSD. Úředníci na ministerstvu dopravy se ale v posledních měsících začali pozastavovat nad tím, proč jde vesměs o podlimitní zakázky, na které nemusí ŘSD vypisovat výběrová řízení. I z toho důvodu se je resort rozhodl prověřit. Aktuálně se zpracovává interní audit, jehož výsledky mohou leckoho nemile překvapit.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Vadim Fojtík