Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Evropská sedmička bankovních domů, která setrvává na ruském trhu, se může pochlubit působivými hospodářskými výsledky. Jejich kombinovaný zisk za rok 2023 překročil tři miliardy eur (76 miliard korun). Jedná se o společnosti Raiffeisen Bank International, UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intesa Sanpaolo a OTP.
Zároveň pak evropské finanční instituce do ruského státního rozpočtu odvedly na daních 800 milionů eur (20,2 miliardy korun). Je to až čtyřnásobně více než před válkou na Ukrajině, všiml si britský ekonomický deník Financial Times s připomenutím, že vedení těchto bank po ruském přepadení Ukrajiny slíbilo, že byznysové aktivity na ruském trhu utlumí. Více než polovina daňových plateb připadá na rakouskou skupinu Raiffeisen.
Daně zaplacené evropskými bankami sice tvoří 0,4 všech očekávaných neenergetických rozpočtových příjmů Ruska pro rok 2024, především ale pomáhají ruské ekonomice udržovat finanční stabilitu a dostupnost bankovních služeb i přes západní ekonomické sankce.
Zahraniční finanční domy těží zejména z toho, že ruská centrální banka udržuje vysoké úrokové míry – aktuálně jsou na úrovni šestnácti procent –, mají ale prospěch i z vyloučení ruských bank ze západního platebního systému SWIFT. Ruští klienti považují západní finanční společnosti za více atraktivní než v době před uvalením sankcí.
Zisk ruské pobočky Raiffeisen Bank se mezi lety 2021 a 2023 více než ztrojnásobil na 1,8 miliardy eur. Po ruské invazi bankovní dům sliboval, že obchodní aktivity v zemi omezí, případně svoje pobočky v Rusku odprodá. Rakouská banka čelí také kritice vedení Evropské centrální banky a amerického ministerstva financí. Vedení banky navíc plánuje rozšířit „aktivní klientskou základnu“ a ve velkém nabírá nové lidi.
Zástupci německých Deutsche Bank, Commerzbank a také maďarské OTP tvrdí, že výrazně omezily svou přítomnost na ruském trhu. Italská banka Intesa pak zdůraznila, že se snaží svá ruská aktiva prodat. Odejít z ruského trhu ale není snadné, jak se ukazuje v případě americké banky JPMorgan.
„S ruskými vklady nemůžeme nic dělat, kromě toho, že je držíme u centrální banky. Takže jak rostly úrokové sazby, rostly i naše zisky,“ vysvětil pro FT vysoký manažer jedné z evropských bank s ruskou dceřinou společností. Západní banky mají většinou finanční prostředky zablokované v Rusku, bez speciálního povolení od Vladimira Putina je nemohou vyvést ze země.
Podle zástupců ruského bankovního sektoru je prakticky nemožné pro západní finanční domy z Ruska odejít, protože patří na trhu k menšině, které udržují finanční spojení mezi Ruskem a západními trhy prostřednictvím systému SWIFT.
