Nejvyšší soud pootevřel dveře k náhradě škod způsobených krizovými opatřeními. Stále se hraje o několik miliard. Jenže kdo si na cestu plnou min a ostnatého drátu troufne?
O covidových žalobách a miliardách, které podnikatelé vysoudí na státu kvůli krizovým opatřením, se toho v minulosti napsalo mnoho. Dodnes ovšem za covid nevysoudil nikdo ani korunu. Čerstvý rozsudek Nejvyššího soudu, který dal šanci na odškodnění majiteli pražské samoobsluhy Karlu Vávrovi, by to mohl změnit, o žádný mnohamiliardový „déšť“ ale zjevně nepůjde.
Podle Vávrova případu bude nyní justice posuzovat další podobné věci, jenže moc jich nebude. Žádostí o náhradu škody podaných podle krizového zákona se na ministerstvu vnitra sešlo jen 632. A nikdo jiný už o odškodnění tímto způsobem žádat nemůže, protože zákonem daná půlroční lhůta vypršela. Na druhou stranu, autoři těchto 632 žádostí chtěli od státu 11,1 miliardy korun a minimálně několik miliard je stále ještě ve hře. Je však třeba zdůraznit jedno velké „ALE“ – průlomový rozsudek k nim sice pootevřel dveře, jenže obtíže, které se případným žalobám stavějí do cesty, jsou stále obrovské.
Jistotu ostatně nemá ani sám Vávra. Nejvyšší soud sice smetl ze stolu argumenty nižších soudů, které předtím jeho žalobu zamítly, jenže další boj s paragrafy ho ještě čeká. „Po třech letech Nejvyšší soud řekl, že zákon platí tak, jak jsme tvrdili. Nyní jsme opět na začátku a musíme prokázat výši škody, což je podle právníků mimořádně obtížné,“ říká Vávra. Jeho advokátka Michaela Pechová Vosátková doplňuje: „Soudit se se státem je vždy ta nejnáročnější disciplína.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot