Tomáš Maier je držitelem degustačních zkoušek a glosátorem tuzemského pivovarnictví. Především však působí na České zemědělské univerzitě, kde vede předmět Ekonomika pivovarnického průmyslu. Ten je spojený s ochutnáváním nejrůznějších pivních stylů. Karanténa zaviněná nákazou koronaviru tak pro Maiera znamenala hned dvě nové zkušenosti, které si mnoho Čechů uzavřených v domech a bytech vyzkoušelo separátně: výuku a konzumaci alkoholu online.
„Vždycky degustujeme nějaký pivní styl, který vybraný student okomentuje, řekne něco o historii a specificích výroby. Nyní ale probíhá výuka online, takže jsme i pivo degustovali online,“ popisuje Maier. Studenti, kteří dostali za úkol si vzorek obstarat, tak už na dálku společně ochutnali tmavý mnichovský ležák a bavorský weizen. Opravdová specialita je naplánovaná na příští lekci: belgický lambik.
V době zavřených hospod přišlo na chuť popíjení přes internet i mnoho dalších Čechů bez jakéhokoliv profesního zájmu. Možnost kdykoliv opustit společnost pouhým zmáčknutím tlačítka, bez nutnosti absolvovat často náročnou dopravu domů či shánět hlídání dětí jsou jen některé z výhod, které po novém zážitku popisují.
Podle Maiera sice internet nikdy nedokáže nahradit sociální aspekt spojený s návštěvou hospody a po otevření lokálů se lidé zase rychle vrátí. Přesto lze očekávat, že někteří budou nově nabytou zkušenost aplikovat se vzdálenými či zahraničními přáteli i po odeznění epidemie.
„Předpokládám, že se z degustace online stane nový druh příležitosti, jak být s přáteli, kteří jsou daleko. Časem to přejde ve zvykovou věc nového způsobu konzumace nejen whisky. My už s tímto novým trendem ve svých plánech počítáme,“ očekává David Kratochvíl, šéf českého výrobce whiskey Trebitsch.
V Německu už dokonce vznikl první Teledrinking-Bar. Přes speciální webovou stránku spolu může popíjet až dvanáct lidí z celého světa. Domluvit se mohou buď kamarádi nebo je možné přidat se k úplně neznámým lidem. „Najednou byl s námi 65letý Francouz,“ popsal německému deníku F.A.Z. nečekaná seznámení zakladatel Teledrinking-Baru Martin Ferfers. Ten na nápad přišel poté, co kvůli koronaviru musel s přáteli odložit dlouho plánované setkání v hospodě.
Korona svědčí whisky i ginu
Popíjení po internetu je přitom jen jedním ze způsobů, jak pandemie koronaviru mění zvyklosti lidí spojené s konzumací alkoholu. Zavření hospod a barů možná spotřebu trošku snížilo, ale nikoliv zastavilo. Ta se pouze přesunula do super- a hypermarketů, což potvrzují data společnosti Nielsen o maloobchodních tržbách.
Ve srovnání s minulým rokem tak útraty za alkohol vzrostly během prvních čtyř týdnů krize mezi 24. únorem a 22. březnem o 14 procent. V prvotní panice během druhého týdne to bylo dokonce o 30 procent více. Zajímavostí je, že Slováci ve stejném období utratili za opojné nápoje jen o čtyři procenta více oproti normálu.
Ne všechny druhy alkoholu nakupovali Češi stejně intenzivně. Mimořádně se dařilo vodce či whisky. „Whisky podobně jako vodka patří k těm druhům destilátů, které mají jakousi časovou a okolnostní odolnost. To znamená, že její milovníci se od její spotřeby nedají odradit a nepravidelní spotřebitelé si k ní najdou cestu,“ nabízí možné vysvětlení Kratochvíl.
Výrazně rostl také třeba gin. Ten má na tuzemském trhu pouze minoritní podíl, v éře korony však meziročně narostl o dvě třetiny. Zda si konzumenti gin míchali s tonikem, který má díky chininu protimalarické účinky, a svérázným (a nefunkčním) způsobem se tak jistili proti nakažení, lze těžko zjistit.
Z tvrdých lihovin se naopak propadly brandy, koňak či borovička, a to poměrně významně. Zcela zanedbatelně posílil tuzemský rum či bylinné likéry. Útraty za víno se zvedly o devět procent. To sice není málo, vzhledem k vhodnosti nápoje pro klidné domácí popíjení ale ani moc.
Kdo se vrátí do hospod?
Útraty za pivo vzrostly meziročně o 14 procent, čímž si část konzumentů kompenzovala zavřené hospody. Jak upozorňuje Maier, výsledkem je, že na krizi zatím profitují pivovary, u kterých tvoří větší část prodejů pivo balené. To znamená hlavně velcí výrobci. Naopak pro producenty zaměřující se na gastronomii neboli on-trade dopadá situace mnohem citelněji.
Klíčovou otázkou také je, zda se po otevření výčepů pivaři zase vrátí, případně v jakém počtu. Pivovarnický průmysl už léta před epidemií bojoval s přesunem zákazníků od dražšího čepovaného piva k levnějším domácím "lahváčům". Podle posledních dat za rok 2018 se tak hospody podílely na celkové spotřebě už jen 36 procenty.
Podle Maiera sice většina lidí chodí na pivo do hospod právě kvůli sociálním vazbám a po otevření by se tak měli zase vrátit. „Chodit na pivo do hospody je ekonomický nesmysl, to každý ví. Lidé tam chodí kvůli zážitkům, zahrát si třeba mariáš s kamarády,“ míní. Určitá část zákazníků však návštěvy omezí z ekonomických důvodů. Nezaměstnanost a ztráta příjmů je donutí si „drahé“ v hospodě odpustit. Trend, která například v kdysi pivařské velmoci Německu vedl ke konci většiny venkovských hospůdek, tak kvůli koronaviru nabere na intezitě i v Česku.
Nemálo pivařů vyslyšelo také výzvu Zachraň pivo a hromadně začalo skupovat nespotřebované zásoby řemeslných výrobců. Počátkem dubna minipivovary hlásily, že se jim takto podařilo prodat osm milionů piv. S tím souvisí i další polozapomenutý a nyní obnovený zvyk. Namísto se džbánem se Češi naučili hromadně docházet pro pivo v PET lahvi. Nezáleží přitom, zda zamíří s vlastním plastem k „okénku“ zavřené hospody, nebo po předchozí objednávce do minipivovaru pro obal s originální etiketou.
I tento návyk po otevření hospody rychle omrzí, krátkodobě však bude mít dvojí efekt. Jednak se předpovídaná smrt piva v plastu posune na pozdější dobu. Za druhé nabudou na významu nepovedené sazby DPH, které začnou platit od května. Nově by tak měla platit jiná daň na pivo zkonzumované na místě a jiná na pivo odnesené.
Ministerstvo financí na kritiku původně celkem oprávněně reagovalo, že piva se z hospody ve džbánu odnáší naprosto marginální množství a nikdo z hospodských si tím nemusí příliš zatěžovat hlavu. Pokud však budou restaurace zavřené ještě po prvním máji, bude situace zcela odlišná.
