Jak to vypadá, v Praze sice v létě nenastane očekávaný nápor ruštiny, ale ani vy nepojedete na Bali, nýbrž na Slapy. Ale – co kdyby to přece jenom šlo? Kde pak budete v bezpečí před kovidem devatenáctkou?
Na tu otázku jsou dvě odpovědi, krátká a horší. Ta první říká, že bezpečno nebude nikde, protože riziko je součástí života a zejména pak všeho, co činí život snesitelnějším.
Delší odpověď se soustředí na země, které si čeští turisté oblíbili nejvíce a do nichž se nejspíš budou chtít co nejrychleji vrátit, až namísto roušek budou moci začít hledat dnes nepotřebné pasy.
Máte ještě o Velikonocích za to, že po viru a cirkusu kolem něho budete mít na dovolenou vůbec nějaké pomyšlení? Berte tedy následující řádky jako velmi předběžný souhrn koronavirové situace v některých ze zemí, na něž v souvislosti s oněmi kouzelnými čtyřmi slabikami myslíte nejčastěji.
Příliš mnoho neznámých
Následující srovnání vychází z dat WHO (plus z údajů úřadů několika zemí, jako jsou USA, Austrálie nebo Čína), aktualizovaných 9. dubna v poledne. Jeho platnost je samozřejmě omezená několika neznámými. Za prvé nevíme, jak přesná jsou uvedená data (a například v případě Číny se můžeme domnívat, že jsou zkreslena záměrně).
Za druhé nevíme, jak bude nákaza v jednotlivých zemích postupovat. Za třetí nevíme, jak budou na tento vývoj reagovat jejich vlády (o naší vlastní nemluvě), případně orgány Evropské unie. Konečně netušíme, jak se – i v případě, že do doby letních dovolených nákaza odezní, což není nijak jisté – covid-19 podepíše na psychologii a ekonomice dovolených.
V uvolněných destinacích může vzniknout strašlivý nával a následné výrazné zdražení dopravy, ubytování a služeb. U jindy pohostinných domorodců se může v různém poměru mísit radost z potenciálního výdělku s obavami z nákazy. Mnoho takových neznámých, o nichž buď víme, nebo dokonce ani nevíme, může s našimi cestovatelskými úmysly pořádně zacvičit.
Podle všeho bude dějištěm drtivé většiny letošních českých dovolených naše vlast. Aby srovnání s ostatními zeměmi dávalo smysl - Česko mělo k 9. dubnu přes 5500 nakažených a v průměru přes deset tisíc otestovaných na milion obyvatel.
Chotvatsko
Nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů má s karanténou delší zkušenost než kdo jiný na světě: tamní populární přímořské letovisko Dubrovnik postavilo první izolovaný morový lazaret v roce 1377. Současná omezení pohybu jsou velmi podobná těm českým, turistický ruch včetně mezinárodního utichl.
Druhá polovina bývalé československé federace omezuje pohyb svých občanů podobně jako Česko. Na Velikonoce ovšem vláda připravila svým chlebodárcům libůstku: o svátcích (na věřícím Slovensku držených s větší vervou než u bezvěreckých západních sousedů) se obzvlášť významně nesmí cestovat, například za příbuznými. Policie vyhlásila, že kdo tento zákaz v období od 8. do 13. dubna poruší, může očekávat pokutu do výše 1659 eur. Bez roušky se takový výlet prodraží ještě o další tisícovku. Máte vraj uja v Michalovciach? Nech sa páči.
Země, kam každoročně zamíří okolo půl milionu Čechů, dosud utrpěla nejvíce ztrát na životech, když koronaviru podlehlo přes 18 tisíc lidí. Země je od 10. března pod zámkem; první uvolnění poměrů, jako je obnovení chodu firem ve vybraných odvětvích, se očekává již 14. dubna. Začátkem května má začít vláda zmírňovat i některá (dosud nespecifikovaná) opatření týkající se pohybu soukromých osob. Hranice mají být podle odhadů, jež publikoval server thelocal.it, uzavřeny šest až osm měsíců.
Až do 18. dubna mají do Řecka zakázaný vstup všichni lidé s výjimkou občanů Evropské unie (s výjimkami pro jejich příbuzné, diplomaty a podobně). Všichni příchozí bez rozdílu však musejí projít čtrnáctidenní karanténou. Hranice s Albánií i Severní Makedonií jsou uzavřeny; chcete-li tedy prožít dva týdny v řecké samotce, musíte přes Bulharsko. Ani trajekty z Itálie nejezdí; výletní lodi, byly-li by jaké, v řeckých přístavech nesmějí kotvit.
Prezident Recep Tayyip Erdoğan oznámil 27. března, že Turecko přeruší veškerou zahraniční leteckou dopravu. Lidé ze 68 zemí světa (včetně Česka) mají do země zakázaný vstup a Turci z nich přijíždějící se musejí podrobit dvoutýdenní karanténě. Také pozemní hranice s Irákem a Íránem, Ázerbájdžánem a Gruzií jsou uzavřeny. Výjimku mají znovu Bulhaři.
Tunisko dosud hlásí relativně nízká pandemická čísla, možná i proto, že tamní vláda 16. března uzavřela mešity, kavárny a trhy stejně jako pozemní hranice a mezinárodní letiště. (Nebo možná proto, že otestováno je dosud jen půl promile tamních obyvatel.) Kromě toho vyhlásila zákaz vycházení v době mezi šestou hodinou večerní a šestou hodinou ranní, protože virus je zřejmě potmě dezorientovaný.
Veškeré lety do a z Egypta byly pozastaveny, s několika výjimkami. Do země se dostanete na palubě humanitárního letu, letadel s egyptskými navrátilci ze zahraničí a letů OSN, případně „jiného letu, který k tomu dostane povolení od egyptských leteckých úřadů“. S týdnem v Šarm aš-Šajchu to nevypadá dobře.
Federální vláda, jejíž vůdčí role mají rozparcelované vládci Abú Zabí a Dubaje coby dvou nejsilnějších emirátů, zakázala v půli března létat do a z Libanonu, Turecka, Sýrie a Iráku až do odvolání. O týden později oznámily obě hlavní letecké společnosti, dubajská Emirates a Etihad z Abú Zabí, že nebudou létat vůbec s výjimkou repatriačních a diplomatických misí. Kabelčička bude letos ze Sedlčan.
Cizinci do Thajska nesmějí – a nesmějí jím ani projíždět – s výjimkou diplomatů, rodinných příslušníků domorodců a těch, kteří mají pracovní povolení. To potrvá nejméně do 18. dubna, oznámil tamní letecký úřad. Král Ráma X. ovšem rozjezd krize nestihl, protože přebýval v bavorských Alpách s dvaceti konkubínami. S jistou dávkou škodolibosti mu blahopřejeme: sedmého dubna odletěl (na skok) zpět do vlasti již ve společnosti manželky. Tak či tak, pro ty, kdo si mysleli na návštěvu Thajska – letos to půjde dost ztuha.
Vláda 22. března oznámila, že žádné letadlo ani loď se ze Srí Lanky nehne (případně se k ní nepřiblíží) s platností na neurčito. Později určila ono neurčito na devět dnů do posledního března; poté je prodloužila do 7. dubna a před pár dny jeho konec znovu oddálila „do doby, než se situace uklidní“. Letenky do Colomba jsou sázkou do loterie. Koronavirová čísla jsou velmi nízká, ale nakolik za to může slabá informovanost, mezinárodní izolace, nebo obzvláštní duživost Srílančanů, dosud nevíme.
Takže když si to shrneme, nesmíme nikam (a zejména důrazně nesmíme do Turkmenistánu a Tádžikistánu, což je pro většinu z nás rána). Útěchou nám však může být pomyšlení, že například vlády Nizozemska či Švédska by nás přivítaly s otevřenou náručí, nebo alespoň bez karantény. To je ovšem nejplatoničtější z útěch, protože tam stejně nesmíme kvůli zákazu vycestování z Česka.
Ale což – vyrazíme na chaty a chalupy, třeba jsme to ještě nezapomněli.