Tentokrát začnu tématem Hrotu, které je v podstatě optimistické. Z politiky by se člověk zbláznil, z lidských obětí – mnohdy zbytečných – je smutný, ale na straně druhé je nesporné, že pandemie nesmírně akcelerovala pokrok v řadě oborů. Co by dříve trvalo roky, se podařilo ve velmi krátkém čase a v Hrotu popisujeme konkrétní příklady, které se netýkají jen vývoje a schvalování vakcín, ale třeba i uživatelsky přátelských, a přitom spolehlivých PCR testů v Česku. O přívalu peněz do biotechnologií jsme mimo jiné mluvili s lékařem, ale zároveň šéfem investičního fondu Gradus Michalem Votrubou. „Lidé musejí měnit svůj přístup k životu, ale nestalo se tak v důsledku války,“ shrnuje situaci a dodává, že teď zažíváme investiční boom, ale za dva za tři roky uvidíme, „co z toho zbylo“.
Zaregistrovali jste maléry šéfa Národní sportovní agentury Milana Hniličky? A napadlo vás, co se to s naším sportem deset let od krachu Sazky děje? Pohled do zákulisí aktuální sportovní války naznačuje, že Hnilička, byť sedí na největším balíku peněz, má jen vedlejší roli. A že zkušení bafuňáři v rolích hlavních si jdou po krku.
Možná se chtěli pochlubit, ale moc se jim to nepovedlo, píše se v článku o vymahatelnosti karantény. Když jich nařídíte 245 tisíc, ale zkontrolujete pouhá dvě promile, je to úplně špatně. Ještě horší je, že pochybení se našlo u třetiny případů, to je hodně. Teď si to zkombinujte s tím, že konečně odstraňujeme pro lidi ekonomickou bariéru, aby mohli karanténu dodržovat – dostanou víc než 100 procent čistého smluvního platu. Samotná izolačka je správně, ale spoléhat na sebekázeň a mravní pokročilost národa je při třetinovém počtu těch, kteří karanténu porušují, nejen naivní, ale i úplně blbě. Tato kombinace totiž bude mít jediný předvídatelný výsledek: bude to drahé, ale bez mnohonásobného zvýšení intenzity kontrol překvapivě málo účinné. Cynismus a jistý pocit bezvládí a společenského marasmu jenom vzrostou.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
