Patnáctiprocentní inflace, kterou vykázal za březen v meziročním vyjádření Český statistický úřad, není na nějaké zvláštní jásání. A zvlášť když si dopočteme ceny ještě za další rok, vidíme, že nám cenová hladina stoupla o třicet procent.
Nicméně to je pohled zpátky, na realitu, kterou už nezměníme, byť stojí za hlubokou analýzu toho, kdy a kdo udělal tu hlavní chybu a dopustil cenovou explozi, která zdaleka nemá své kořeny pouze ve válce a nějakých váznoucích dodavatelských řetězcích. Měla by si ji udělat především ČNB, protože je to důležité pro vše, co ji nyní čeká.
Dříve přišla, dříve odchází
Ono totiž to aktuální číslo je docela optimistické. Růst cen v březnu oproti únoru o 0,1 procenta fakticky znamená, že se inflace zastavila, ceny nyní rostou už jen velmi sporadicky, a pokud by to na těchto úrovních vydrželo, do roka jsme skutečně pod dvouprocentním inflačním cílem. A to úplně bezpečně.
Sebemrskačskému naříkání, že máme třetí či čtvrtou nejvyšší inflaci, právě odzvonilo, protože s měsíčním tempem jsme daleko na konci žebříčku EU mezi inflačními premianty. Inflace k nám prostě dříve přišla, a tak také dříve odchází.
Máme ale nyní důvod ke skutečnému optimismu? Na verdikt je ještě příliš brzy. Samotná struktura inflace o tom moc nesvědčí. Největší díl zpomalení jde na vrub zlevnění pohonných hmot a do budoucna lze hledat naději i u potravin, které jsou spolu s energiemi hlavními inflačními tahouny. Jídlo sice podražovalo meziměsíčně o 0,3 procenta, což je výrazně nad průměrem ostatních položek, ale je to dáno do značné míry sezonností.
Některé citlivé potraviny dokonce začaly zlevňovat. Třeba vejce skoro o deset procent a máslo o 6,3 procenta. Výrobci a prodejci zjevně narazili na zeď poptávky, čemuž nasvědčují i už několik měsíců pozorované poklesy tržeb. Kromě toho se v dubnu a květnu ocitne na trhu nová úroda zeleniny a tlak na pokles cen potravin bude sílit. Jenže to je tak všechno, z čeho lze momentálně čerpat optimismus.
Mzdy rostou
V zásadě vidíme odeznívání cenového šoku v oblasti energií a přínos zvýšených úroků se velmi omezeně projevuje jen na trhu nemovitostí. Jinak jsme čerstvě zaznamenali pokles nezaměstnanosti v zemi s její nejnižší úrovní v Evropě a počet volných míst opět převyšuje počet lidí bez práce.
To celkem koresponduje s čerstvým závěrem ministerstva financí, že mělkou recesi máme za sebou a další zpomalování ekonomiky, a tedy ani snižování celkové poptávky, není na obzoru. A mzdy rostou. Nemalá část podniků podle průzkumů počítá s přidáváním v rozsahu deseti až patnácti procent.
A tak se ceny služeb, zejména restaurací a hotelů, či zboží, jako jsou oděvy, dál dynamicky zvedají. Cestovky hlásí na léto vyprodáno, rostou prodeje aut i přes jejich zdražení a v dalších sektorech je to podobné. A nezdá se, že by se na tom mělo něco měnit.
Když vezmeme v úvahu, že na trzích se pokles cen energií již zastavil a promítnutí celého dosavadního poklesu do spotřebitelských cen nebude trvat déle než do konce roku, snižování inflace se zastaví. A bude to s nemalou pravděpodobností mnohem výše než kýžená dvě procenta. Připravme se proto na život s vysokými úroky i v příštím roce.
