Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nejznámější globální provozovatel krátkodobých pronájmů sdílených kanceláří sliboval modré z nebe. Investoři nyní doufají, že za každý vložený dolar dostanou zpět alespoň osm centů.
Při četbě té tiskové zprávy vás může napadnout, že jste omylem vzali do ruky dílo nějakého obzvlášť trpkého satirika. „WeWork přijímá strategická opatření k výraznému posílení rozvahy a dalšímu zefektivnění stopy, již zanechává v oblasti nemovitostí,“ zní klíčová pasáž prohlášení, které vyslala minulé pondělí do éteru nejznámější světová firma v branži „flexibilní práce“, tedy pronájmů kancelářských prostor po takřka libovolně dělitelných jednotkách (třeba stůl a židli na hodinu). A za zmínku stojí i následující souvětí: „Společnost uzavřela dohodu o podpoře restrukturalizace se silnou podporou klíčových zainteresovaných finančních stran.“
Přeloženo do lidské řeči to znamená: WeWork vyhlašuje bankrot, protože je dočista švorc. Věřitelé nyní doufají, že dostanou alespoň něco zpět.
A tak je to s WeWorkem normální. Šmrncovní adresy a nabídka piva zdarma měly nabudit dojem, že firma vytvořila nový obor lidské činnosti a proměnila kancelář v cosi free, cool a in. (To je lež, kterou vedení firmy obhajuje ještě ve smrtelné křeči: CEO David Tolley se nechal citovat, že WeWork definoval „novou kategorii práce a tyto kroky nám umožní zůstat globálním lídrem v branži“ – to ve zprávě, jíž firma oznamuje vlastní bankrot.)
Ve skutečnosti trh s pružně pronajímanými kancelářskými prostory existoval před WeWorkem a nejspíš bude existovat i po očekávané drastické redukci působení řečené firmy. Co naopak WeWork skutečně dokázal, je dostat se do nejvyšších pater pomyslné soutěže o získání nejlehkomyslnějšího investora. Pretendentem na světový primát v tomto oboru je japonsko-korejský investor Masajoši Son, jehož SoftBank ve WeWorku utopila celkem čtrnáct miliard dolarů.
Celý ten free, cool, in byznys má totiž drobný zádrhel: nevydělává. Rozhodně ne dost na to, aby se dokázal udržet na nohou, když přijde problém. A on zákonitě přišel – v podobě koronavirové pandemie a následného velkého tlaku na přesunutí co největšího množství práce z kanceláře (ať už vlastní, či pronajaté, nadlouho i nakrátko) do domovů pracovníků.
Bezprostředním důvodem k zažádání o ochranu před věřiteli byl pro vedení WeWorku fakt, že má nasmlouvány dlouhodobé nájmy za třináct miliard dolarů (kde on sám je nájemcem), jež není schopen platit, protože má méně klientů, než pravil jeho někdejší superoptimistický odhad.
To okamžitě posílilo obavy z finančních potíží i ostatních pronajímatelů kanceláří, kteří se také potýkají s přechodem na práci z domova. Bankrot WeWorku jen umocňuje problémy, kterým majitelé kanceláří již beztak čelí. Firmy razantně omezují své kancelářské prostory, a míra neobsazenosti kanceláří v Londýně či ve velkých městech Spojených států i proto letos dosáhla dvouletého maxima.
To vábí pozornost ke vztahu WeWorku a nemovitostí, v nichž má kanceláře. Bankrot firmy nemá na svědomí pouze nedostatek poptávky, ale také specifika jejího obchodního modelu. Průměrná doba nájmu, jejž si WeWork sjednal s vlastníky, čítá patnáct let.
Naproti tomu průměrná doba nájmu, jejž WeWork poskytuje svým klientům, je půldruhého roku. Když proto dojde k poklesu trhu, jako je tomu dnes (prázdná je zhruba čtvrtina kanceláří na jindy horkých amerických trzích v San Francisku i New Yorku), klienti se pružně přizpůsobí, kdežto WeWorku zůstanou v ruce nesplatitelné faktury za pronájem prázdných kanceláří.
Šéf WeWorku David Tolley proto v prohlášení o úpadku uvedl, že společnost změnila 590 nájemních smluv a snížila budoucí závazky z nájemného o dvanáct miliard dolarů, ale „nedokázala překonat náklady na nemovitosti z minulosti a nepříznivé podmínky v celém odvětví“. Čtete-li „změnila smlouvy“ a „snížila závazky“, rozumějte, že WeWork nejspíš svým závazkům prostě nedostojí a dlužné peníze nezaplatí. Podle deníku The Wall Street Journal si tak zadělává na riziko vysokých výdajů na soudní pře z takového postupu plynoucí.
V České republice provozuje WeWork kanceláře v budově DRN na pražské Národní třídě. Podle tiskové zprávy a následných vyjádření amerického vedení firmy se provozu firemních prostor v Evropě bankrot nijak nedotkne.
Dotaz Hrotu po osudu české pobočky WeWorku dostala k vyřízení až ve Francii sídlící seniorní PR manažerka pro Evropu Anne-Louise Gokoyová. Její vyjádření však zní, že vzhledem k probíhajícím jednáním o osudu nemovitostí nemůže na dané téma sdělovat médiím žádné informace a že výsledky místního firemního hospodaření by nesdělila ani v případě, že by firma nezkrachovala, protože výsledky činnosti v jednotlivých zemích nesděluje WeWork z principu.
Gokoyová tak Hrotu nabídla pouze parafrázi původní tiskové zprávy: „Provoz WeWorku v České republice není součástí procesu (bankrotu) a běží normálně dál. Po celém světě pokračujeme v proaktivních krocích k posílení naší společnosti, včetně optimalizace naší realitní stopy.“
Jiné společnosti zabývající se flexibilními pronájmy však mohou přechod na kombinaci práce z domova a z kanceláře obrátit ve svůj prospěch. Mark Dixon, výkonný ředitel společnosti IWG, tvrdí, že trable WeWorku jsou ve srovnání s obrovským posunem na trhu s kancelářskými prostory bezvýznamné.
„Důležité jsou technologie, ne WeWork,“ řekl Dixon listu Financial Times. „To technologie mění způsob, jakým lidé pracují.“
„Velkou ironií bankrotu společnosti WeWork je, že přichází právě v okamžiku, kdy odvětví flexibilních prostor obecně zaznamenává rekordní výkony,“ poznamenal Jamie Hodari, výkonný ředitel newyorského poskytovatele coworkingových prostor Industrious. Na vysvětlenou dodal, že mnoho společností se stěhuje z „naddimenzovaných místností do skromnějších, flexibilnějších prostor“. Není to moc cool, to je pravda. Ale zase to třeba půjde zaplatit.
