Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Vyvlastnit, srazit nájmy, nic nevyřešit

Ode zdi ke zdi. Před dvaceti lety bylo v Berlíně sto tisíc prázdných bytů, teď se tam chystá referendum o vyvlastňování majitele bytových nemovitostí Deutsche Wohnen.

Berlín, kde žije v činžovních domech 80 procent obyvatel, chystá referendum o vyvlastnění tamějšího největšího majitele bytových nemovitostí Deutsche Wohnen. Akce se bude týkat dohromady 240 tisíc bytů a téměř polovina z nich patří Deutsche Wohnen. V reakci na to dosáhla cena akcií firmy historického maxima. Skoro jako by se na nabídku budoucího převzetí akcionáři vyloženě těšili...

Němci tím předvedli ukázkový oblouk. Komunální bydlení s nízkým regulovaným nájemným bylo totiž výchozí stav. Před necelými dvaceti lety bylo jenom v Berlíně sto tisíc prázdných bytů, v bývalém východním Německu jich v roce 2004 bylo 1,3 milionu. Komunální bytové podniky nevěděly, co s nimi, sídliště zela prázdnotou a vybrané nízké nájemné ani náhodou nestačilo na řádnou údržbu. Dnes se to zdá k nevíře, ale města v pohodlné dojezdové vzdálenosti od Berlína řešila problém s vylidňováním štědrými dotacemi pro nově příchozí a tam, kde ani to nepomohlo, se v extrémních případech výpadek příjmů způsobený rozpočtovým určením daní řešil podáním návrhu na konkurz. Málo se to ví, ale po sjednocení Německa existovaly skoro celé desetiletí velmi štědré daňové úlevy pro ty, kdo si v nových spolkových zemích postavili nebo koupili bydlení - celá pořizovací cena se dala odepsat od základu daně z příjmů za pár let.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit