Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Nepovedená berlínská revoluce

Bydlení je v Berlíně vinou socialistické revoluce hůř dostupné než před rokem.

Zastropujeme nájemné, sebereme majitelům činžáků jejich nemorální zisky a bydlení bude konečně dosažitelné pro méně majetné lidi. Tak zněl ve zkratce plán, kterým chtěla řešit bytovou krizi rudo-zeleno-rudá koalice zasedající na radnici v Berlíně. Od jeho realizace uplynul zhruba rok. A zatímco levice po celé Evropě berlínský pokus o bytový ráj dál vychvaluje a bere si jej za vzor v boji proti realitním magnátům, lidé hledající v německé metropoli bydlení mají smůlu. Proč?

Došlo přesně k tomu, před čím ekonomové varovali. Regulace nájmů rozdělila trh na dvě části. První, podstatně větší tvoří byty postavené před rokem 2014. Druhou, menší představují novější neregulované byty postavené po tomto datu.

První část trhu od loňska v podstatě zamrzla. Šťastlivci, kteří mají v regulovaných bytech nájemní smlouvy, se jich pochopitelně drží zuby nehty. A pokud se přece jen některá z nájemních jednotek uvolní, investor ji raději prodá, než aby hledal nového nájemníka za nerentabilní cenu. Jinými slovy: levných, regulovaných bytů k pronájmu ubývá.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit