Vysoká hra o místo v radě

Nejprve dlouhé váhání, pak rychlá soutěž s lehce překvapivým vítězem. Tak přistoupilo ministerstvo průmyslu a obchodu k obsazení místa v Radě Energetického regulačního úřadu (ERÚ), jež se uvolní na přelomu července a srpna. Z pěti kandidátů ministerstvo vybralo Markétu Zemanovou. V pondělí 27. července její jmenování oficiálně potvrdila vláda.

Oproti původnímu očekávání tak neuspěl člen Rady ERÚ Rostislav Krejcar, kterému končí mandát. Zájem pokračovat měl, nadělal si ale řadu nepřátel přísným postupem vůči energetickým společnostem – hlavně těm velkým a vlivným. Krejcar měl napjaté vztahy s Teplárenským sdružením ČR a skupinou EPH, odmítal totiž zvýšit dotace teplárnám na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Nepomohl mu ani dopis, v němž ostatní čtyři radní ERÚ vyzvali vicepremiéra Karla Havlíčka, aby Krejcara jmenoval do funkce na další pětileté období.

Vítězná kandidátka Markéta Zemanová pracuje na ERÚ od roku 2013, poměrně nedávno byla povýšena na sekční šéfku legislativního oddělení. Podle dobře informovaného zdroje týdeníku Hrot má názorově blízko ke členovi Rady ERÚ Ladislavu Havlovi. Bývalý dlouholetý šéf odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu má pověst muže kompromisu a umírněných názorů. Zdroje z energetiky též kladně hodnotí fakt, že v obměněné radě bude aspoň jeden právník.

ČEZ se odstřihl od teplárenské lobby

Zatímco polostátní ČEZ se chce zaměřit na moderní energetiku, Teplárenské sdružení by rádo zůstalo u spalování uhlí co možná nejdéle.

Zatímco polostátní ČEZ se chce zaměřit na moderní energetiku, Teplárenské sdružení by rádo zůstalo u spalování uhlí co možná nejdéle.

Mezi pěti kandidáty nakonec nebyl Jan Kanta, který měl v ČEZ po dlouhých 15 let na starosti legislativu a regulaci. V energetické branži byl považován na vlivného lobbistu, který dokázal ve prospěch svého zaměstnavatele upravit řadu zákonů a vyhlášek. Podle informací týdeníku Hrot měl zájem stát se členem vedení ERÚ, po medializaci případu se však z výběrového řízení stáhl.

Ve výběrovém řízení se však objevilo jiné kontroverzní jméno. Zájem o funkci v Radě ERÚ měla Petra Grigelová, která na úřadě udělala kariéru za éry kontroverzní předsedkyně Aleny Vitáskové. Grigelová se v roli šéfky sekce plynárenství „proslavila“ hlavně zásahem proti plánované stavbě česko-rakouského plynovodního propojení BACI na konci roku 2017. Vyšla tím vstříc zájmům energetické skupiny EPH, pro níž tento projekt představuje nežádoucí konkurenci.

ERÚ má za sebou neslavnou minulost, která je spojena s působením předsedkyně Aleny Vitáskové (roky 2011 až 2017) a první Radou, v níž dominovali dva kontroverzní radní Vladimír Outrata a Vladimír Vlk. Vláda Andreje Babiše je loni v červenci odvolala z funkce, protože přijímali pokyny od jistých energetických skupin. Po jejich výměně se kvalita fungování i pověst regulačního úřadu výrazně zlepšila.