Zatímco polostátní ČEZ se chce zaměřit na moderní energetiku, Teplárenské sdružení by rádo zůstalo u spalování uhlí co možná nejdéle.
ČEZ | Tomáš Turek týdeník HROT
Největší česká energetická skupina ČEZ si buduje zelenou image a hlásí se k bezemisní budoucnosti oboru. Naopak Teplárenské sdružení ČR v posledních letech přitvrdilo v boji za zachování zdrojů spalujících uhlí. Nemohlo to skončit jinak než roztržkou. ČEZ podle zjištění týdeníku Hrot ze sdružení vystoupil – a přinejmenším symbolicky při tom práskl dveřmi.
Zdroje týdeníku Hrot uvádějí, že ČEZ byl stále více znechucen tím, jak Teplárenské sdružení hájí zájmy Energetického a průmyslového holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského, a fakticky se tak mění v jeho lobbistickou mašinerii. Přitom to byl právě ČEZ, kdo platil značnou část nákladů na provoz sdružení. Jeho odchod tak bude pro Teplárenské sdružení představovat nejen reputační, ale také finanční malér.
ČEZ ve svém oficiálním vyjádření volí diplomatičtější výrazy. „Loni v říjnu jsme představili svou vlastní strategii postupného odklonu od uhlí a přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. Budeme tak do budoucna postupovat vlastní cestou, aby případné rozdíly mezi stanovisky ČEZ a Teplárenského sdružení nebyly pro okolí nepřehledné a nečitelné,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Teplárenské sdružení ČR je oborové sdružení, které hájí zájmy velkých i menších tepláren. Předsedou výkonné rády je dlouholetý bývalý šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela, v letech 2011 až 2018 jej vedl expremiér Mirek Topolánek. Ten byl současně top manažerem několika firem skupiny EPH. Právě za jeho éry se zájmy Teplárenského sdružení a EPH začaly z velké části překrývat.
V posledních letech se Teplárenské sdružení změnilo v mocnou lobbistickou organizaci, která umí mnohé prosadit. Příkladem může být snížení DPH na teplo od ledna letošního roku či dočasné navýšení provozních dotací pro společnou výrobu elektřiny a tepla v loňském roce. Zatím neúspěšně teplárníci prosazují uhlíkovou daň pro domácí a blokové kotelny na uhlí či zemní plyn.
Šéf strategie společnosti EP Energy Jiří Feist poslal své vyjádření ke článkům, které vyšly v týdeníku Hrot a na webu tydenikhrot.cz. Otiskujeme jej bez úprav, ale s reakcí autora článků.
Nový týdeník Hrot, konkrétně jeho redaktor David Tramba, mě pravidelně ve svých textech označuje za „nevlivnějšího lobbistu v energetice“. Z posledního článku jednoznačně vyplývá, že nejsem cílem jeho sdělení a není to ani jeho spekulace nad tím, jak takzvaní „velký kluci“ ovlivňují energetiku, a kdo s kým a co řeší. Primárním sdělením jeho článku je veřejné ovlivňování toho, kdo by se měl dostat letos do rady ERÚ. Z jeho pohledu jde o střet mezi dvěma kandidáty – hodným úředníkem Krejcarem a uznávaným energetickým expertem Kantou. K tomu se nemohu a ani nechci vyjadřovat.
Celou svoji profesní praxi v energetice, téměř 40 let, držím stejné etické zásady a principy a řeším odborná témata bezpečného fungování českého a i evropského energetického systému včetně dodávek tepla obyvatelstvu. Je lehce dohledatelný můj názorově stabilní „track record“, ať už jsem dělal pro ČEPS, ČEZ nebo dnes pro EPH. Pochopitelně, vždy hájím zájmy svého zaměstnavatele, ale vždy na principu přínosů jak pro funkčnost českého energetického systému, tak i spotřebitelů.
Zůstává však otázka: „Tak kdo je tedy lobbista?“ – Ten, kdo na profesní a odborné úrovni komunikuje odborná témata nebo ten, kdo svou novinařinu dal veřejně ve prospěch podpory a prosazování jednoho jedince? Ať si každý udělá názor sám.
Závěrem, týdeník Hrot se v marketingové kampani chlubí neotřelým a veskrze odborným přístupem. Na billboardech používá heslo „It’s the economy, stupid“. Chápu nadsázku, a proto v závěru si dovolím lehký a přátelský apel: „Don´t be stupid, think before you act.“
Reakce Davida Tramby:
Děkuji za reakci, sice ostrou, ale v mezích slušného vyjadřování. Jen váhám, kdo je tím jedincem, jehož zájmy mám prosazovat. Jako novinář se dlouhodobě snažím udržovat rovnováhu sil v české energetice a bránit tomu, aby malí a slabší účastníci trhu (menší firmy v oboru, spotřebitelé energií i velké společnosti, které nechtějí nebo neumějí lobbovat za své zájmy) nestali snadnou kořistí velkých a sebevědomých energetických skupin s vazbami na politické a úřednické špičky. To je důvod vzniku článků, jako je odchod ČEZ z Teplárenského sdružení (jehož plnou verzi si můžete přečíst v týdeníku Hrot 02/2020 - pozn. red.) nebo záměr protlačit Jana Kantu do Rady ERÚ. Není v tom nic osobního, že bych někoho měl nebo neměl rád.
Kdo jsou nejvlivnější lobbisté v energetice? Koho zastupují a u koho mají dveře otevřené? Více se dozvíte v tištěném vydání týdeníku Hrot 02/2020. Předplatit si jej můžete ZDE.
