Kompetence Energetického regulačního úřadu umožňují podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka zaměřit se na nekalé obchodní praktiky, na to, když zákazníkům někdo účtuje jiné než nasmlouvané ceny, jestli jim někdo brání ve změně dodavatele nebo že jim najednou změní smluvní podmínky. Neumožňují ale zákazníky ochránit před tím, když nějaký dodavatel opustí trh ze dne na den.
„Nemáme žádné možnosti se to dozvědět dopředu, ani tomu nějak zabránit,“ řekl Stanislav Trávníček v rozhovoru pro týdeník Hrot. Když si ERÚ zpětně vyhodnocoval, jestli nemohl při krachu Bohemia Energy s 900 tisíci zákazníky postupovat jinak, došel k závěru, že nikoli.
„Skutečně jsme neměli a dosud nemáme žádné nástroje, jak sledovat strategii dodavatelů, jak nakupují elektřinu a jakkoliv do této strategie zasahovat,“ poznamenal Trávníček.
Podle něj jde o systémový jev. „Jak je známo, energetický sektor je rozdělen na dvě části: část, která se reguluje, a část, která nikoli. Právě u neregulované části, kam patří výrobci a dodavatelé, nemá žádný regulátor v Evropě kompetence na to, aby dohlížel na jejich obchodní strategie. Posláním regulačních úřadů je v regulaci monopolních činností distributorů a přepravců energií, ne v zasahování do interních činností a strategických rozhodnutí obchodníků,“ poznamenal Trávníček.
Krach dalších obchodníků nelze podle něho zcela vyloučit. Jde hlavně o to, jak na tom budou ceny elektřiny. „Pokud by se ceny i nadále z jakéhokoli důvodu vyvíjely negativně, i poměrně seriózní obchodníci by na to jen těžko mohli být připraveni,“ uvedl Trávníček, podle něhož ale poměrně velcí a nezávislí obchodníci, kteří mají nad sto tisíc zákazníků, přežít zatím dokázali.
ERÚ předložil minirstvu průmyslu a obchodu několik desítek opatření, které by napříště mohly zabránit tomu, co se odehrálo po pádu Bohemia Energy a dalších obchodníků s energiemi. „Navrhovali jsme například povinné audity či certifikace obchodníků, kterými by museli průběžně procházet na základě jasných kritérií. Výsledky by se pak i zveřejňovaly. Dalším bodem je povinné výkaznictví, které by v určité podobě mělo být rovněž veřejné. Bylo by to jakési vodítko pro nás i zákazníky, kteří by se mohli rozhodnout, jestli jít do nižší ceny, ale většího rizika, anebo dát přednost jistotě s vyšší cenou,“ řekl Trávníček.
Jaká další opatření Energetický regulační úřad navrhl? Jak bude dlouho trvat, než začnou platit? Kolik domácností je ještě v mimořádném režimu u dodavatelů poslední instance? Dočtete se v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
