Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Vynucený bankrot: Rusko ke krachu bankrotu dotlačili v podstatě sami věřitelé

Rusko se kvůli válce na Ukrajině zapíše nejen do učebnic historie, budou se o něm učit i studenti ekonomie.

Vynucený bankrot: Rusko ke krachu bankrotu dotlačili v podstatě sami věřitelé
ilustrace Vojtěch Velický, týdeník HROT

Moskva se minulý týden oficiálně ocitla v bankrotu, když poprvé po více než sto letech neuhradila zahraničním věřitelům splátku dluhu. To by samo o sobě na samostatnou kapitolu ve skriptech národohospodářské politiky zřejmě nestačilo, historie zná státních krachů mnoho. Ostatně jeden se v současnosti odehrává také na Srí Lance.

Unikátní je ruský případ v tom, že stát k bankrotu dotlačili v podstatě sami věřitelé, respektive vlády států, z nichž pocházejí. Na rozdíl od jiných zkrachovalých zemí v dějinách Rusko ve skutečnosti peníze na dodržení závazků mělo. Kvůli tomu, že je Západ v rámci sankcí zmrazil, s nimi ale nemůže disponovat, a tak peníze neodešly na účty majitelů ruských dluhopisů.

Moskva samozřejmě svoji platební neschopnost popírá a tvrdí, že neuskutečněný přesun peněz není její problém. Skutečným viníkem je Západ, který ruské miliardy dolarů svévolně blokuje. Navíc chybí také oficiální „razítko“ od ratingových agentur, které obvykle státní bankroty oceňují snižováním hodnocení. Kvůli válce totiž ani jedna Rusko nesleduje.

U investorů je ale reputace Ruska nevratně poškozená a odrazí se v budoucnu ve vyšších úrocích příštích půjček. Bizarnost celého příběhu ale podtrhuje fakt, že Moskva si v současnosti vlastně ani půjčovat nepotřebuje. Dostatečný přísun peněz jí zajišťují platby za energetické suroviny, mimo jiné i od zemí, které Rusko dotlačily k bankrotu.