Vyhladovělá televize. Co se nepovedlo Babišovi, povedlo se inflaci
Stalo se to, co se stát muselo. Vedení České televize tak dlouho upozorňovalo na dlouhodobou neudržitelnost nezvyšování koncesionářských poplatků, až mu nakonec nezbývá nic jiného než udělat poměrně radikální úsporný řez.
redaktor
Připomeňme, že diváci už od začátku roku 2008 platí veřejnoprávní televizi 135 korun měsíčně. Za to se dneska skoro ani nenajíte v restauraci: podle společnosti Edenred v březnu průměrná cena oběda dosáhla 156 korun. Po čtrnácti letech navíc oněch 135 koncesionářských korun nemá kvůli inflaci hodnotu 135 korun, ale nižší, podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka je to 85 korun, a za pár let to bude dokonce 50 korun. Ostatně podobně je na tom také veřejnoprávní Český rozhlas.
Televizní škrty se tak dotknou nejen pracovních míst, ale třeba i výroby seriálů, dokumentů, sportovních pořadů nebo koprodukce filmů. Od ledna se také vypne celý kanál ČT3.
Můžeme mít samozřejmě k fungování veřejnoprávní televize milion připomínek, ale její role v určitých oblastech včetně zpravodajství nebo dětského vysílání je prakticky nenahraditelná.
Je těžké si představit, že by v současné vlně zdražování politici sáhli ke zvýšení poplatku alespoň o pár desetikorun. To se mělo stát už dávno
Jenže podle zákulisních informací se tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), kterému ČT nešla na ruku, prostřednictvím koncesionářských poplatků, respektive jejich zmrazením, hodlal zbavit ředitele Dvořáka.
Chtěl televizi vyhladovět. To se mu do určité míry podařilo. Ale Dvořák je stále ve funkci, zatímco Babiš v opozici.