Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Dva nové projekty učí seniory kamarádit s moderními technologiemi.
Stříbrná generace a moderní technologie jsou leitmotivem dvou projektů, které spatřily světlo světa tento týden. Impulzem pro oba byla vlastně koronakrize – přenos kontaktů do virtuálního prostředí byl pro seniory jediným řešením, jak neskončit v izolaci. Řada z nich tak byla nucena vstoupit do elektronického prostředí, což jedny bavilo, jiné stresovalo, každopádně internet nebo tablet už mnozí neopustili. Česká spořitelna se rozhodla propojit online mladé se seniory, aby je učili pohybovat se v prostředí, ve kterém jsou oni doma. Projekt Sociálních služeb Prahy 9 zase cílí na výrobce nových technologií, kterým chce umožnit odzkoušet je na seniorech a přizpůsobit je jejich specifickým potřebám. A obě iniciativy stojí za to: míří tam, kam nechceme dohlédnout – na naši budoucnost.
Program Abeceda vzdělávání pro seniory České spořitelny spustil iniciativu s názvem #digiprarodiče, zaměřenou na vzdělávání starší generace. Studenti středních a vysokých škol v online prostředí učí seniory, jak zacházet s moderními technologiemi. Pořádají pro ně online kurzy a připravují sérii videonávodů. Seniorům vysvětlují, jak například nastavit svůj mobilní telefon, jaké mohou využívat aplikace nebo jak pracovat s internetem. Do kampaně se mohou zapojit starší klienti České spořitelny, kterých je ve věku 65 let a více přes 400 tisíc, ale i senioři, kteří nejsou klienty banky, ale chtějí se zlepšit ve využívání moderních technologií.
Platforma #digiprarodiče je iniciativa pro mladé ve věku 16 až 25 let, kteří se v digitálním světě cítí jako ryba ve vodě a mohou pomoci babičce a dědovi s nastavením chytrého telefonu, aplikacemi nebo internetem. Celou iniciativu podpoří komunikační kampaň zejména na sociálních sítích (Instagram, Facebook) a audiospoty na YouTube a Spotify, do kterých se zapojí i známí influenceři jako Naty Hrychová, Makyna, ANY, Fallenka nebo Holka z Letné.
Někteří senioři v hlavním městě by mohli začít fungovat jako takzvaná živá laboratoř pro inovátory a výrobce nových technologií. Mohli by testovat jejich nápady a produkty a dodávat podněty a požadavky ke zlepšení. Zapojení do vývoje a testování nabízí organizace Sociální služby Praha 9 (SSP). K propojení startupů či výzkumných týmů s nejstarší generací má přispět projekt I-CARE-SMART, který představily jeho manažerka Veronika Schwarzová a ředitelka SSP Michaela Žáčková. Podle nich se za epidemie ukázalo, že moderní technologie nejsou ke starším lidem příliš vstřícné.
Vedle SSP se do projektu, který začal v květnu 2019 a skončí za rok, zapojilo 12 organizací a institucí ze sedmi zemí. Cílem je zlepšit kvalitu života starších lidí díky inovacím a zapojit je do vývoje nových technologií. Vzniknout má mezinárodní platforma na podporu takzvané stříbrné ekonomiky, v níž jsou hlavním hráčem senioři.
SSP provozuje domov pro seniory či pečovatelskou službu. Stará se o více než tisícovku lidí ve vysokém věku či s postižením. K využívání technologií podle pečovatelů přispěla epidemie. Platila nařízení o zákazu návštěv a opouštění zařízení, senioři proto začali ve velkém využívat tablety, počítače a aplikace, které jim pomáhaly spojit se s blízkými.
Autoři projektu v SSP na začátku ověřovali, zda mají starší lidé o moderní techniku zájem. Ukázalo se, že je virtuální realita, kontakt s robotem, různé aplikace či komunikace na dálku baví a pomáhají jim. „Vyzýváme ke spolupráci inovační subjekty, startupy, malé a střední firmy, univerzity či výzkumné týmy, které mají nějaký nápad a pracují na výrobku či službě, která by reagovala na potřeby našich seniorů. Zveme je ke spolupráci jako živá laboratoř,“ uvedla Schwarzová. Inovátoři by dostávali podněty od klientů i pracovníků, mohli by své produkty podle toho vyvíjet či upravit.
„Poučili jsme se, že technologie mají limity. Většina není přizpůsobena seniorům. Řada z nich špatně vidí a slyší, mají omezenou jemnou motoriku. Problém technologií není, že bychom je nechtěli, ale většina se seniory nepočítá,“ má zkušenost Schwarzová.
