Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Bhútánské království plánuje postavit zcela nové město. Má sloužit jako ekonomické centrum a být branou pro turisty, kteří následně zamíří do zbytku země. Za návrhem metropole stojí renomovaní dánští architekti ze studia Bjarke Ingels Group. Ti už dříve uspěli třeba i se svým návrhem na budovu filharmonie v Praze.
„Můžeme vytvořit město, které se stane kolébkou růstu a inovací a zároveň bude vycházet z bhútánské přírody a kultury. Místo, kde se příroda zvelebuje, zemědělství je pevnou součástí a tradice je živá a dýchá. Která je nejen zachovávána, ale rovněž rozvíjena,“ komentuje návrh Bjarke Ingeld, kreativní ředitel architektonického studia.
Město zaujme svou rozlohou tisíce kilometrů. Při jeho stavbě bude využito přírodních materiálů, zároveň ale bude vysoce moderní – samozřejmostí mají být robotické inovace, do dopravy, zemědělství, kulturních aktivit i rozvoje města v budoucnu má promlouvat umělá inteligence. Architektonický skvost má stát u města Gelephu, třetího největšího města Bhútánu.
Vládce země, král Džigme Khesar Namgjel Wangčhug, si od projektu slibuje intenzivnější cestovní ruch, udržitelnější způsob života a rovněž mezinárodní věhlas, protože nikde jinde na světě podobné město nestojí. Má jít o moderní metropoli, živoucí, respektující život a přírodní zákonitosti. Jak uvádí jeho architekti, na člověka má prostředí metropole působit „všemi smysly.“ Bude přispívat ke kvalitě života svých obyvatel, zvyšovat jejich pocity štěstí a spokojenosti. Proto se o městu hovoří jako o městu mindfulness, tedy všímavosti, plného uvědomění si.
Ve město bude stát nové mezinárodní letiště a nemocnice. Zajímavostí je, že léčit se zde bude oběma hlavními přístupy: takzvanými na vědě postavenými západními metodami, ale rovněž tradičními východními postupy. Zemědělství podpoří obrovský hydroponický skleník. Obchod oživí tradiční místní trh, náboženství pak velkolepé duchovní centrum. Koncerty a divadelní představení se budou konat v kulturním velkokapacitním centru. Vzdělání zajistí kvalitní síť státního školství včetně univerzity.
Oblastí s plánovanou zástavbou protéká celkem 35 potoků a řek, s vodními prvky se má proto významně pracovat i v rámci architektury jednotlivých budov. I to odkazuje na lidskou přirozenost, neboť lidský organismus tvoří z více jak 60 procent právě voda.
Architekti si kladli za cíl uplatnit ve svých návrzích vzory a reliéfy typické pro jižní Asii. Prvky mandaly, tedy obrazce symbolizujícího ve východních náboženstvích vesmír, užívaného při rituálech a meditacích, nalezneme na řadě veřejných či jinak důležitých staveb, jako je například přehrada.
Aby došlo k harmonii s přírodou, bude město využívat přirozených přírodních ochran před případnými komplikacemi souvisejícími s životním prostředím. Na ochranu před povodněmi budou podél řek vybudována rýžová pole. Tato pole budou nejen potravinovým zdrojem, ale rovněž městskými terasami, jež „kaskádovitě klesají z kopců do údolí.“ Terasy budou nadále sloužit jako koridory pro migraci zvířat. Ohroženi tak nebudou třeba sloni, kteří cestují zemí kvůli páření a vyhledávání stravy. Právě tato zvířata se v Bhútánu těší velké úctě, proto s nimi museli počítat rovněž dánští architekti.
Výstavba už započala, a to vybudováním letiště. Jak však sdělili zástupci bhútánské vlády americké televizi CNBC, termín dokončení celého projektu není stanoven. Bude se odvíjet rovněž od toho, jak se bude království ekonomicky dařit. „Nové město však není postaveno jen na myšlence ekonomického rozvoje, ale zejména osobního blaha každého obyvatele.“
