Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nová studie zjistila, že divoce žijící ptáci obývající městské oblasti mají větší pravděpodobnost, že budou přenašeči bakterií odolných vůči antibiotikům. Zjištění vyvolává obavy ohledně potenciálního šíření tzv. "superbakterií" mezi zvířaty a lidmi.
Mezinárodní tým vědců analyzoval 700 vzorků bakterií získaných ze střev 30 druhů volně žijících ptáků v osmi zemích. Výzkum se zaměřil na bakterii Campylobacter jejuni, která způsobuje průjmová onemocnění a může přecházet mezi ptáky a lidmi.
Výsledky ukázaly, že městské druhy ptáků, jako jsou kachny, vrány, rackové a husy, měly až třikrát více genetických markerů spojených s rezistencí na léky ve srovnání s jejich protějšky žijícími v odlehlejších oblastech. Tyto markery zahrnovaly geny spojené s odolností vůči běžně používaným antibiotikům.
Profesor Samuel Sheppard, hlavní autor studie z Ineos Oxford Institute a katedry biologie Oxfordské univerzity, zdůraznil "naléhavou potřebu porozumět tomu, jak lidská činnost ovlivňuje šíření zoonotických nemocí a antimikrobiální rezistence (AMR)."
Studie poukazuje na nutnost globálních opatření k omezení šíření AMR, včetně oblastí ochrany volně žijících živočichů, veřejného zdraví a zemědělství. Odborníci doporučují zvážit přísnější opatření ke snížení expozice lidí, jako je zajištění, aby se ptáci neshromažďovali na skládkách odpadu nebo v čistírnách odpadních vod.
Výzkum přispívá k rostoucím obavám ohledně AMR, která byla označena za "skrytou pandemii" kvůli svému globálnímu rozsahu. Vědci zdůrazňují, že ačkoli divoce žijící ptáci mohou hrát roli v šíření rezistentních bakterií, hlavní odpovědnost za vytváření a šíření klinicky relevantní AMR nesou lidé.
Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology a přichází v době, kdy se příští měsíc země chystají jednat o řešení AMR na okraji Valného shromáždění OSN.
