Přílišné pracovní vypětí přináší vysokou míru stresu, povinností a požadavků ze strany nadřízených. Pokud však člověk přecení své možnosti, může kvůli psychickému vyčerpání vyhořet. Nový americký průzkum agentury Talker Research pro firmu Traditional Medicinals ale ukázal, že mladí lidé se tomu snaží častěji vyhnout. Ochotněji si kvůli stresu berou placené volno a tento benefit může zásadně ovlivnit, zda budou ochotni pracovat pro konkrétního zaměstnavatele.

Celkem 49 procent respondentů uvedlo, že stres přímo ovlivňuje jejich zdraví, avšak 45 procent přiznalo, že nikdy nevyužilo tzv. den duševního zdraví k jeho řešení. Tento benefit, který umožňuje vzít si volno pro regeneraci psychické pohody, je v USA považován za účinný nástroj prevence. Pomáhá předcházet vyhoření, zhoršení psychického stavu nebo jiným zdravotním problémům způsobeným stresem.

Zajímavé je srovnání mezi generacemi. Zatímco ta starší a lidé ve středním věku často tolerují značnou míru osobní nepohody kvůli zaměstnavatelům, mladší generace Z (narozená mezi lety 1995 až 2014) častěji využívá den duševního zdraví pro vlastní regeneraci. Například 19 procent účastníků průzkumu mladších 18 let uvedlo, že v posledních týdnech kvůli stresu zůstali doma a nešli do školy.

Mladí mění pravidla hry

Naopak starší generace, zejména tzv. baby boomers (narození mezi lety 1946 až 1964), jsou méně ochotni si vzít volno kvůli stresu. Plných 65 procent z nich uvedlo, že nikdy nevyužili nemocenskou kvůli stresu. Mnozí z nich považují stres za běžnou součást pracovního života. Tento přístup je pravděpodobně důsledkem výchovy, která kladla důraz na tvrdou práci a oddanost zaměstnavateli.

Volno kvůli duševnímu zdraví může být pro ně vnímáno jako projev slabosti nebo nedostatečného pracovního nasazení. Někteří se také obávají, že by žádost o takové volno mohla poškodit jejich kariérní vyhlídky. „Tento generační rozdíl poukazuje na rostoucí význam duševního zdraví, zejména mezi mladšími Američany, kteří jsou stále více aktivní v řešení stresu a vyhoření,“ uvádí americký magazín Newsweek.

Anketa ukázala, že hlavními důvody stresu mezi Američany jsou finance, ekonomika, fyzické zdraví a světové události. Dále jsou to prezidentské volby, kde se rozhodne, zda USA povede současná viceprezidentka Kamala Harrisová nebo bývalý prezident a miliardář Donald Trump.

Průzkum také odhalil, že stres je pro mnoho lidí trvalým problémem. Průměrný Američan zažívá významný stres 156 dní v roce, tedy asi třikrát týdně. To se často projevuje bolestmi hlavy nebo problémy se spánkem. Lidé také často pozorují zvýšenou únavu a pokles nálady.

Aby zvládli stres, Američané využívají různé strategie: 47 procent respondentů nachází úlevu v hudbě, 39 procent v sledování oblíbených televizních pořadů a filmů. Někteří lidé (17 procent) sáhnou po jídle a 14 procent si k uvolnění připraví šálek čaje.

Že je stres pro Američany významným problémem, dokazuje i fakt, že 71 procent respondentů věří, že by se jejich celkové duševní zdraví zlepšilo, kdyby dokázali lépe pracovat se stresem. Newsweek uvedl, že kvůli tomu v USA roste zájem o jógu a meditaci.

V USA není den duševního zdraví obecně zakotven v zákoně jako specifická forma volna, ale často bývá součástí širšího balíčku benefitů, které nabízejí některé firmy v rámci podpory duševní pohody zaměstnanců.

Zákony o pracovní neschopnosti se mohou lišit podle států, ale federálně nejsou dny duševního zdraví povinně předepsané. Podobně k tomu přistupují školy, a to jak u studentů, tak u zaměstnanců, zejména učitelů.

Zdravá duše jako benefit

Mnoho zaměstnavatelů zahrnuje dny duševního zdraví pod tzv. sick days (dny nemocenské) nebo je začleňuje do politiky placeného volna, kdy si zaměstnanci mohou vzít volno bez nutnosti uvádět důvod. To znamená, že zaměstnanec může využít den duševního zdraví stejně jako den nemocenské, pokud to zaměstnavatel umožňuje.

Sick days jsou častým benefitem i v České republice. Podle dat Hospodářské komory ČR poskytuje téměř polovina zaměstnavatelů svým zaměstnancům zdravotní či indispoziční volno, přičemž čím je firma větší, tím je pravděpodobnější, že zaměstnanci mohou tento benefit čerpat.

Ještě v roce 2016 takovou výhodu nabízela pouze asi čtvrtina firem. V případě sick days se dále nezkoumá, zda jej zaměstnanec čerpá kvůli duševním či fyzickým obtížím, nebo zda si jen chce prodloužit víkend.