Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Volba mezi historií a budoucností

Proč byly polské prezidentské volby zásadní pro současnou vládu i opozici?

Volba mezi historií a budoucností
Polské prezidentské volby, ve kterých „o prsa“ zvítězil Andrzej Duda, přilákaly více než 68 procent voličů. Toto číslo výrazně vyčnívá nad průměr nejen v Polsku, ale i v dalších srovnatelných zemích bývalého východního bloku, včetně Česka. | Profimedia.cz

Andrzej Duda nominovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS) zvítězil v prezidentských volbách v Polsku. Svého rivala Rafała Trzaskowského z opoziční Občanské platformy (PO) porazil rozdílem dvou procent. 

Chtělo by se říci, žádné velké překvapení. Je tomu ale tak? A co se to vlastně u našeho severního souseda děje? 

Lámaly se rekordy

Již v prvním kole přišlo volit rekordních 64,5 procenta oprávněných voličů. Ve druhém kole byl tento rekord pokořen o další čtyři procenta. Účast více než 68 procent voličů výrazně vyčnívá nad průměr nejen v Polsku, ale i v dalších srovnatelných zemích bývalého východního bloku, včetně Česka. Pro vysokou účast ve volbách hovoří obecné i velice konkrétní důvody. Polský prezident rozhodně nevládne ani nedisponuje pravomocemi, které by mu umožňovaly prosazovat své cíle. Na rozdíl od Česka však polská hlava státu disponuje i právem vyhlásit celostátní referendum o významných otázkách a její právo veta na přijaté zákony je přehlasovatelné jedině třípětinovou většinou Sejmu. Prezident je tak potenciálně silným protihráčem vlády. Může ji provokovat a zkoušet její soudržnost. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit