Železniční společnosti na celém světě začínají postupně přecházet na vodíkové vlaky, jež mají nahradit dieselové lokomotivy. Zatím nejdál jsou ve vývoji i výrobě evropské firmy, francouzský Alstom a německý Siemens. Ale i v jiných částech světa – v Americe a Asii – už plánují výrobu vlastních souprav s palivovými články. Dieselové vlaky se stanou stejnou raritou jako parní lokomotivy, jež spalují uhlí.
Změna je vyvolána debatou o klimatu, potvrdil Albrecht Neumann ze Siemens Mobility. První vlaky na vodík už na kolejích jezdí a tento trend bude pokračovat. Zatím se na špičce drží zmíněný Alstom a Siemens, konkurence ale rychle roste v jiných částech světa. Vodíkové technologie podle Neumanna změní celý svět, včetně železniční dopravy.
Německo je v rámci zavádění vodíku do dopravy evropská špička, na jeho území už nyní funguje 90 plnicích stanic vodíku pro automobily. V Česku se teprve čeká, kdo si první vodíkové auto koupí. Mělo by být od Toyoty.
Vodíkové soupravy už několik let jezdí po německých kolejích. Zatím se jedná o pilotní projekty, ale od března příštího roku se vodíkové soupravy od firmy Alstom objeví v pravidelném provozu mezi městy Cuxhaven a Bremerhaven. Jejich počet bude nicméně v následujících letech výrazně růst, protože budou nahrazovat „špinavé“ dieselové lokomotivy. Těch jsou v Německu tři tisíce.
Aktivitu při přechodu na vodíkové soupravy vyvíjejí i jiné státy. Ve Spojených státech výrobce dieselových motorů Cummins koupil v roce 2019 kanadskou firmu Hydrogenics, aby mohl posílit své kapacity při výrobě palivových článků. Hydrogenics dodávají palivové články do vlaků francouzského výrobce Alstom Coradia iLint.
Asociace amerických železnic (AAR) navíc vyzvala zákonodárce, aby přijali takovou politiku, jež posune železniční dopravu k pohonu s nízkou nebo nulovou produkcí uhlíku. Železniční společnosti jsou připraveny tyto technologie podporovat. Také Kanadská pacifická železnice (CP) vyvíjí první vodíkovou lokomotivu v Severní Americe.
Francie chce být šampionem
Francouzský Alstom je nyní považován za mezinárodní jedničku ve vývoji vodíkových vlaků. Zmíněné vlaky iLint už jezdí na tratích v Německu a Rakousku. A také francouzská vláda plánuje jejich nasazení, do roku 2025 by měly jezdit na regionálních tratích.
Vlaky iLint mít duální napájení. Tam, kde jsou tratě elektrifikovány, budou používat troleje, jinde vodíkové články s dojezdem 600 kilometrů. „Francie má vše, co potřebuje, aby se stala vodíkovým šampionem,“ ohlásil francouzský ministr pro dopravu Jean-Baptiste Djebbari.
Siemens plánuje dohnat francouzského konkurenta vývojem a produkcí vlastního vodíkového vlaku. Do zkušebního provozu by měl jít příští rok. „Naše třídílné vozidlo bude mít dojezd tisíc kilometrů a bude patřit do nové generace vodíkových vlaků,“ slíbil Neumann ze Siemens Mobility.
Německý koncern počítá s tím, že nové vlakové soupravy bude prodávat do celého světa. Objednávky přijímá už nyní, dodávky mají začít za dva a půl roku. Souprava Mireo Plus H by měla být nasazena v oblasti města Tübingen po roce 2023.
Tankování za čtvrt hodiny
Součástí projektu s Deutsche Bahn má být i výstavba nové plnicí vodíkové stanice, jež dokáže načerpat palivo za 15 minut, tedy za stejnou dobu jako dieselové vlaky. V současnosti se k ukládání energie z palivových článků používají lithium-iontové akumulátory. Neumann ale očekává, že technologie vodíkových palivových článků mají před sebou ještě řadu technických vylepšení.
Velký potenciál vidí evropští výrobci na americkém trhu, kde není většina tratí elektrifikována. Pozadu samozřejmě nezůstává ani Čína. Výrobce kolejových vozidel CRRC Datong Electric Locomotive také pracuje na vodíkovém vlaku. V lednu čínská média oznámila, že první čínský vodíkový vlak dosahuje maximální rychlosti 80 kilometrů za hodinu. Výrobce tvrdí, že o vlaky projevily zájem i některé státy v Evropě, například Polsko.