Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Komentář: Proč je vládní zmocněnec pro dezinformace zbytečná funkce

Michal Klíma, novinář a mediální myslitel, přišel o svůj džob ve vládě

Komentář: Proč je vládní zmocněnec pro dezinformace zbytečná funkce
Michal Klíma | Profimedia.cz

Po poprasku kolem zákona proti šíření dezinformací z jeho dílny premiér usoudil, že čeho je moc, toho je příliš, a ukončil Klímovu politickou kariéru.

Vymyslet naráz do jednoho zákona tvrdý zákaz šíření dezinformací pod drastickými sankcemi, aniž by bylo jakkoli definováno, co zákon vlastně za dezinformaci považuje, a k tomu ještě systém dotací pro „hodná média“ za sto milionů ročně, to je i na mírně progresivistickou vládu ve Strakovce už příliš.

Přesunutí dezinformací z mediální tematiky do ranku bezpečnostního je odpovídající reakce. Právě bezpečnostní experti by zde měli být od toho, aby rozlišili blábol kdejakého pitomce nastříkaný na zdi či pověšený na sociální síti od cíleného šíření. Řešit to nějakým osvíceným politickým výborem pro obecné blaho je fakt hodně hloupé a nebezpečné.

To šlápnutí na brzdu bylo možná poučením z loňského protlačování úplně zbytečného a chybného pandemického zákona, jehož cílem bylo učinit zákazy a omezení v občanské společnosti, které soudy shodily ze stolu pro nezákonnost, zákonnými, protože by se covid prý mohl vrátit.

On se nejen vrátil – v prakticky neškodné podobě. Ale hluboké analýzy prováděné všude po světě jasně ukázaly, že omezování občanských svobod víc škodilo, než pomáhalo. A s těmi dezinformacemi je to podobně. Vždyť mnozí z nás zažili dobu, kdy zuřivé vyvracení některých zpráv neomylně znamenalo, že na nich je více než kousek pravdy.

A, bohužel, ani dnes to mnozí jinak nevnímají. Mimochodem i kvůli zbytečným lžím za covidu.