Za návrh se postavili především poslanci Pirátů a KDU-ČSL. Jeden z předkladatelů návrhu Michael Kohajda (KDU-ČSL) říká: „Nová pravidla by měla být nastavena tak, aby zmírnila motivaci obcí mít na svém území automaty.“
Na stranu obcí se přitom nepostavilo hnutí STAN ani ODS, které mají nejvíce starostů dotčených obcí. Na pozadí schvalování konsolidačního balíčku se tak odehrává jedna z největších změn v oblasti hazardních her za poslední roky.
Prozatím z ní jako vítěz vyšel on-line hazard. Vládní návrh totiž ve svém důsledku vytváří podmínky pro monopol on-line heren v Česku. A to v situaci, kdy každé druhé on-line kasíno na internetu je nelegální a stát ani obce z něj nemají ani korunu.
Se snahou poslanců KDU a Pirátů proto vyvstává otázka, jaký bude reálný efekt pro státní rozpočet. V on-line prostředí je totiž významná část trhu nelegální a zcela mimo jakýkoliv dosah a kontrolu státu.
Ministerstvo financí přitom není schopno efektivně on-line prostředí kontrolovat a regulovat. Institut pro regulaci hazardu (IPRH) upozorňuje, že za pět let, kdy má Ministerstvo financí možnost blokovat nelegální internetové hazardní stránky, dokázali úředníci „vypnout“ jen 755 nelegálních webů. V sousedním Polsku jich za stejné období odstavili přes 34 tisíc.
Z návrhu lidovů a Pirátů se tedy možná ještě více než on-line herny může radovat černý trh a nelegální hazard. Nicméně z těchto peněz do státního rozpočtu ani rozpočtu obcí nepřiteče ani koruna.
IPRH na jaře letošního roku přinesl studií, podle které představuje velikost černého trhu zhruba třetinu veškerého hazardu v Česku. Z této částky nikdo žádnou daň neodvádí a peníze a IPRH upozorňuje, že peníze nejčastěji zmizí u nepovolených zahraničních společností na internetu. Celkové inkaso daně z loterií a her činí 17 miliard korun. Státu tak na daních každoročně utíká kolem 6 miliard a tato částka se logicky zvyšuje s každým dalším hráčem, který se přesune z povolených kasín a heren do ilegálu.
Přerozdělení peněz mezi všechny obce, bez ohledu na to, jestli mají na svém území povolený hazard, či ne kritizuje i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Jde o útok na obce, aby si stát (finančně) pomohl,“ hodnotí návrh bývalá ministryně financí za ANO. „A stát nemusí nakonec vůbec získat tolik, kolik si předsevzal,“ dodává Alena Schillerová. A dále upozorňuje právě na nebezpečí posílení nelegálního on-line hraní. „Může to vést k šedé zóně, k tomu, že se bude hrát načerno,“ varuje Schillerová.
Současnou podobu kritizuje i Sdružení místních samospráv ČR. Tomu se nelíbí mimojiné to, že by si stát měl ponechat veškerý výnos z on-line hraní. Na obce dopadne i změna rozpočtového určení daně z technických her, které je v současnosti z podstaty sdílené – 35 % náleží státu a zbylých 65 % obcím, které mají na svém území povolenou hru. Konsolidační balíček aktuálně počítá s rozdělením 55 % stát, 22,5 % obce podle počtu povolených zařízení a 22,5 % obce podle počtu obyvatel. „Poměr by měl být vůči obcím určitým způsobem zachován, protože obce se podílejí na prevenci hazardu a zároveň se potýkají i s jeho negativními dopady, které jsou mnohdy stejné jako u klasických automatů v hernách. Obce platí sociální pracovníky nebo provozují dluhové poradny,“ upozorňuje Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.
Znevýhodněné regiony?
Dopady zamýšlených změn v rozpočtovém určení daně z hazardních her se nelíbí některým městům, zejména těm ze znevýhodněných regionů, kterým se skutečně nedostává peněz na řešení své dlouhodobé podfinancovanosti a výnos daně z hazardu je pro něj jedna z mála možnosti, jak získat prostředky na svůj rozvoj. Například nejzápadněji ležící české město Aš by kvůli konsolidačnímu balíčku Ministerstva financí mohlo jen v této kapitole přijít ročně o 100 milionů korun, které získalo v loňském roce z výnosu daně z hazardu. „Konsolidační balíček nás zasáhne zcela fatálně. Máme spočítáno, že přijdeme zhruba o 100 milionů korun, a to z hlediska investic a dalších finančních podpor. Město na to zkrátka nebude mít a bude muset zpracovat nový rozpočet, kdy budeme fungovat jenom na provozních nákladech,“ sdělil pro Český rozhlas Vítězslav Kokoř (ANO), starosta Aše.
Jiná situace je ve velkých městech v čele s Prahou. Ta na svém území hazard zakázala a město a její městské části měly v dalších letech přijít o stovky milionů ročně. Díky novému způsobu rozdělování daňového výnosu podle počtu obyvatel si ale lidnatá Praha vezme část peněz na úkor menších obcí zpět.
Motivuje současný systém obce k hazardu?
Piráti s lidovci změnu rozpočtového určení zdůvodňují tím, že současný stav korumpuje obce k tomu, aby na svém území povolaly nové provozovny hazardních her. Tento argument ovšem podle IPRH odporuje datům. Podle IPRH se počty legálních provozoven naopak dlouhodobě snižují. Zatímco ještě v roce 2017 jich bylo v celé ČR evidováno více než 3 tisíce, v roce 2021 už to bylo méně než tisíc. Podle IPRH jde o důkaz toho, že obce jsou si samy schopny zhodnotit přínosy a náklady hazardního hraní a na základě toho se rozhodnout, zda-li hazardní hraní na svém území povolit či nikoliv. Jak tedy dopadne snaha lidovců a Pirátu posílit on-line hazard, rozhodne projednávání konsolidačního balíčku v příštích týdnech.
