Vláda zavedla státní ageismus

Před testovací centra se vrátily fronty, stejně jako tomu bylo v březnu, když stát znenadání zavedl povinnost testování ve firmách, aniž by zajistil dostatek testů přímo na pracovišti. Tentokrát lidi do front nevyhnal výkon povolání, nýbrž touha posedět na zahrádce nebo zajít ke kadeřníkovi. Nutnost vystát kvůli ještě nedávno běžným radostem života frontu však neplatí pro všechny. Velká skupina státních zaměstnanců a seniorů, kteří již mají za sebou očkování, může na pivo či na trvalou vyrazit rovnou. 

To jim těžko může někdo zazlívat a koneckonců brzy by se termíny měly otevřít i pro zbylé ročníky. A těch pár desítek minut ve frontě na antigen také nikoho nezabije. Přesto jde o symbolické vyvrcholení neskrývaného upřednostňování zájmů starší generace na úkor generace ekonomicky aktivní, které odstartovalo už před pandemií s nástupem vlády Andreje Babiše k moci a s rozšířením nákazy ještě zesílilo.  

Pojem ageismus bývá obvykle spojován spíše s omezováním vyšších věkových skupin, například při ucházení o volné místo. Pod taktovkou ANO a ČSSD se však děje pravý opak. Mladší ročníky, ve kterých ani jedna ze stran nevidí voličský potenciál, už několik let přicházejí zkrátka a vláda jejich potřeby záměrně ignoruje. Že nově mohou služeb a restaurací bez jakýchkoli omezení využít jen naočkovaní, ve velké většině starší obyvatelé, je tak jen oficiálním posvěcením státní diskriminace na základě věku praktikované vládou.

Vždy o krok pozadu

Absurdita rozvolňovací frašky ministerstva zdravotnictví, ačkoli se to zdá nemožné, dosahuje stále nových a větších rozměrů. Při tiskových konferencích Petra Arenbergera se člověk nutně musí zamyslet: kdy byl naposledy ministr venku mezi lidmi?

Absurdita rozvolňovací frašky ministerstva zdravotnictví, ačkoli se to zdá nemožné, dosahuje stále nových a větších rozměrů. Při tiskových konferencích Petra Arenbergera se člověk nutně musí zamyslet: kdy byl naposledy ministr venku mezi lidmi?

Starší ročníky jsou přitom bezesporu nejvíce ohrožené pandemií covidu-19, a je tak správné, že byly i v centru pozornosti protiepidemického boje posledních měsíců. Jenže veškeré nepřímé následky zasahují spíše mladší generaci, od dětí z mateřských a základních škol, které místo s kamarády ve škole trávily poslední měsíce v izolaci doma, přes vystresované rodiče na home officu až po ty, kteří vinou vládních omezení přišli o práci a nyní si horko těžko zajišťují obživu. Senioři mají oproti tomu svůj pravidelný důchod každý měsíc dál jistý.

Nyní, když pandemie snad opravdu odeznívá a očkování se slušně rozjíždí, by proto bylo nasnadě zaměřit se právě na problémy těch, kteří nebyli ani tak ohroženi zdravotně, jako spíš ekonomicky či psychicky. Nic podobného však není na dohled. Ministryně Maláčová plánuje dál rozhazovat peníze vydělané ekonomicky aktivní populací za nesmyslné rouškovné a Andrej Babiš startuje předvolební kampaň v domovech důchodců, místo aby se bavil třeba s podnikateli, na které pandemie dopadla a o kterých ještě nedávno tvrdil, jak dobře jim rozumí. Že vládní sestava seniory ve skutečnosti uplácí tím, co sebrala jejich vnukům, naštěstí už i velká část starší generace prokoukla.